1. severní palác 2. jižní palác 3. kaple 4. schodišťové křídlo 5. opevnění vnitřního hradu Obvodová hradba parkánu vymezuje nepravidelně obdélný prostor vnitřního hradu, situovaného uprostřed někdejšího vodního příkopu. Uprostřed západního úseku hradby se tyčí hranolová vstupní věž (1.5.1) čtvercového půdorysu s klenutým průjezdem v přízemí, oboustranně otevřeným lomenými portály; plochostropá patra jsou přístupná šnekovým schodištěm při severní stěně. Dochována jsou kamenná ostění oken a vstupních portálků, v horním podlaží rámová konstrukce zavětrování původního krovu, dnešní krov pokrytý šindelem pochází z 18. až 19. století. Na fasádách jsou dochovány pozdně gotické omítky s plastickou výzdobou a zbytky reprezentativního reliéfu nad vstupem. Ve čtyřech rozích hradbu zesilovaly mohutné podkovovité bašty. Z nich je nejlépe na SZ dochována Červená bašta (1.5.2) s klenutým interiérem vybaveným střílnami (i v půdním prostoru), v patře s náročnými pozdně gotickými nástěnnými malbami. Mezi baštou a věží stával západní palác (1.5.8) s dvořanskou světnicí, dochovaný kromě západní obvodové zdi s okny pouze v torzu. Na JZ stojí Bílá bašta (1.5.5), zčásti dostavěna po polovině 20. století. Severně na ni navazovala klenutá kuchyně (1.5.9), dochovaná v torzu. Další dvě bašty, Zelená (1.5.4) a největší Zlatá (1.5.3) jsou presentovány pouze náznakově v půdorysu. Hradební prstenec býval obklopen příkopem (1.5,7) s vodou, který zanikl; je patrný pouze při vstupní věži. Parkán obklopuje hradní jádro, tvořené dvojicí takřka paralelních jednotraktových palácových křídel obdélného půdorysu, svírajících lichoběžné vnitřní nádvoří. Vstup do nádvoří je veden od západu od Velké věže průjezdem ve spojovacím schodišťovém křídle (1.4), průjezd je vybaven lomeným portálem a v jeho suterénu je klenutá chodba odvádějící vodu z nádvoří. K hradbě vymezující východní stranu nádvoří se zvnějšku připojuje hradní kaple (1.3) s polygonálním závěrem, která prostupuje obvodovou hradbu parkánu a je vysazena až do jeho příkopu. Budova má klenuté přízemí jen na části půdorysu, zbytek je klenutým průchodem vynášejícím loď kaple, situované v patře. Prostor kaple je sklenutý síťovou a hvězdicovou klenbou se žebry, která byla později odsekána, s podklenutou kruchtou přístupnou šnekovým schodištěm. Hlavní vstup do kaple je opatřen lomeným portálem s replikou kružby. Osvětlena je hrotitými okny s tesaným ostěním. V interiéru je pozdně gotická výmalba s motivem sv. Jiří a hradů rodu Švihovských. Fasády kaple mají dochovány pozdně gotické a renesanční omítky s plastickou výzdobou. Mladší valbové zastřešení je kryto novodobou taškovou krytinou, ve hřebeni s oplechovaným sanktusníkem. Paláce mají odlišné dispoziční řešení, jižní palác (1.2) si uchoval více z pohusitské stavební etapy s troj-prostorovým suterénem zaklenutým valenou klenbou. Severní palác (1.1) má valeně klenutý suterén s výsečemi, do nádvoří vystupuje přístavek nesoucí schodiště. Přízemí i 1. patro obou paláců je zaklenuto převážně křížovými klenbami do středních pilířů, zčásti dodatečně předělených. Ve 2. patře jižního paláce je na celém půdorysu umístěn velký sál s druhotně vloženým kazetovým renesančním stropem ze zámku v Dobrovicích ve středních Čechách. Obdobný prostor v severním paláci není dosud restaurován, na stěnách je dochována bohatá výmalba a maltová podlaha. Komunikace prochází přes klenuté spojovací křídlo několika schodišti se zděnými parapety. V interiérech je dochováno mnoho pozdně gotických dveřních a okenních kamenných ostění, zčásti novodobě doplněných a zbytky výmaleb restaurátorsky doplněných. Na nádvoří jsou dochovány pozdně gotické a renesanční sgrafitové omítky, podobně i na vnějších fasádách.