Společenský dům se nachází v samém centru Mariánských Lázní, v jižní části Skalníkových sadů. Hlavní budova je tvořena trojicí sálů, z nichž střední mramorový je obestavěn dvěma křídly s bočními sály s nižší konstrukční výškou. Střední sál je osvětlen bazilikálním vrchním osvětlením. Vstup do sálů je ze severní strany z představené budovy se slavnostním schodištěm a společenskými prostorami. Hlavní vstup je kryt markýzou pro příjezd kočárů. Hlavní průčelí je důsledně symetrické s dělením na devět os. Ve směru vertikálním je průčelí děleno na dvě podlaží, která jsou započata i končena výraznými průběžnými římsami. Mohutně vyloženou korunní římsou s konzolovým zubořezem je oddělena necková střecha, která vytváří dominantu budovy. Pro její zvýraznění je použito zvýšené atiky se šesticí alegorických soch, trojice vikýřů nad střední trojicí os a zakončení pásem polosluncí s vloženými volutovými konzolami, které vynáší římsu s bohatě zdobeným zábradlím. V hlavním průčelí se opakují dvě travé – slavnostní pětkrát ve střední hmotě a podružné čtyřikrát v každém křídle. Jednotlivé osy jsou přiznány užitím pilastrů a sloupů odlišných v jednotlivých podlažích a travé. Pilastry 2. nadzemního podlaží jsou zakončeny iónskými hlavicemi (na křídlech) a korintskými hlavicemi (ve střední hmotě). Vertikální členění tektonicky využívá hrubou průběžnou bosáž započatou soklovou římsou a ukončenou patrovou římsou. Soklová římsa je dělena patkami pilastrů oddělujícími jednotlivá travé. Na křídlech se nacházejí obdélníková okna bez šambrán rámovaná pouze bosáží v horní části imitující zaklenutí se středním potlačeným klenákem. Střední travé jsou odlišena převýšenými okny s obloukovým zakončením římsou se středním klenákem zdobeným maskaronem satyra, v každé travé odlišným. Parapet obloukových oken je doplněn vždy balustrádou (ve středních pěti travé 2. nadzemního podlaží kamennou). Střední slavnostní travé je nad okny zakončeno vždy dvojicí štukových soch symbolizující jednotlivé druhy umění a věd. Místo klenáku jsou mezi alegoriemi umístěny kartuše. Vnitřní část oblouku nad oknem je členěna čtvercovými kazetami. Střední část kladí – vlys je zdoben šesticí maskaronů – lvích hlav. Zakončení obloukových oken v travé na křídlech je římsou s listovým klenákem. Nadokenní prostor je zdoben maskaronem s festony po stranách. Kladí a vlys jsou čisté a probíhají po obvodu křídel. Čela křídel z východu a ze západu jsou ve 2. nadzemním podlaží ukončena lodžiemi s korintskými sloupy na dříku bez kanelování, na nároží zdvojenými. Strop lodžií je kazetový. Tympanon je bez výzdoby. Střecha nad tympanony je na nárožích završena akroterii a na hřebeni dvojicí putti s lyrou shodně na obou křídlech. Boční průčelí (západní a východní) jsou členěna průběžnou bosáží důsledně opisující tvar obloukových převýšených oken. V prostoru mezi bosáží a nadokenní římsou jsou kruhové rozety. Východní průčelí je doplněno litinovou verandou s užitím bohatých zdobených prvků (listy a květy zdobené dříky sloupů s korintskými hlavicemi, listové konzoly a výplně s květinovým ornamentálním motivem).