Stavba komunistického sídla, se značným odstupem od uliční čáry, zabrala rozsáhlou plochu na terase nad zámeckým parkem v Pardubicích. Byl tak vytvořen velkorysý městský prostor odpovídající významu veřejné budovy, využitý pro zeleň, pohyb pěších a parkovací plochy. Velká hmota je eliminována částečným zanořením budovy, kdy v severní části byl terén dosypán na úroveň dnešní Sukovy třídy a pod zem umístěn původní sjezdový sál, dnešní koncertní Sukova síň. Nástup do Sukovy síně je řešen ze zapuštěného, po venkovním schodišti přístupného a krajinářsky upraveného atria. Hlavním výtvarným prvkem fasády budovy je keramický obklad okrovými tvarovkami výrobce Elektro porcelán Louny, okna orientovaná na jih jsou zasklena čirým sklem diterm, okna na sever směrem do ulice dvojsklem elektrofloat v barvě hnědé. Atypický venkovní mrazuvzdorný keramický obklad, kazetový strop, žulová dlažba, atypické dveře, osvětlení i mobiliář včetně výtvarných děl tvoří základ výtvarného řešení interiérů společenských prostorů a hudebních sálů. Celoprosklené obvodové stěny umožňují panoramatické výhledy na historické jádro města a renesanční zámek.