úpravy Mírového náměstí

Náměstí se nachází v historickém jádru města a dá se vytýčit ulicemi Papírová, Dlouhá a pěší cestou za budovou divadla až k lázeňskému domu Beethoven. Daná lokalita je tedy na rozhraní města a lázeňské oblasti. Při severní hranici je situována kolonáda s budovou kulturního domu, ostatní plochu tvoří parkové úpravy s drobnými zahradními objekty a pěšími cestami. Systém cest nemá jasnou pravidelnost, jde o jednotlivé přímky protínající území doplněné o segmenty kruhu, či kruhové plochy. Hlavní objekt v prostoru náměstí je budova kulturního domu, která je situována na severním okraji západní části území. Budova čtvercového půdorysu s jednoduchou hmotou, jejíž severní část střechy je segmentově zaoblena. Hlavní vstup do objektu je ze severu. V těsném kontaktu s budovou kulturního domu je konstrukce kolonády, která vede od severozápadního cípu až k ulici Lázeňská. Kolonádu tvoří dva přímkové úseky. Kovová konstrukce je sedlově zastřešena, plášť tvoří skleněné desky, které přesahují i do bočních ploch. Kolonádu v širokém pásu doplňuje zpevněná plocha se zdobnou zádlažbou šachovnicového rastru. Plocha je doplněna o plochy květináčů, laviček. V ploše východně od kulturního domu je na úrovni parteru umístěn vodní prvek v podobě fontány. K dalším prvkům patří drobný pavilon s fontánou, který se nachází v jihozápadním cípu plochy. Na vyvýšené kruhové platformě se nachází ocelová konstrukce se skleněnou výplní. Sloupy vynášejí kopuly tvořenou trojúhelníkovými segmenty. Pod kopulí je situována fontána, jejíž vodní nádrž je kamenná se středním sloupem z oceli a skla. Plochu doplňují kovová sedátka. Hlavní komunikační systém polygonální plochy tvoří ulice Lázeňská, která oblast přetíná od severu k jihu, a to na nestejně velké části. Východní je menší, západní je výrazně rozsáhlejší. Osu od východu k západu tvoří dvě paralelní pěší cesty, které taktéž nerovnoměrně dělí plochu na dvě nestejné části. Severní část je věší. Paralelní cesty se záhonem mezi nimi jsou vymezeny ulicemi Dlouhá a ulicí Lázeňská. Přibližně ve dvou třetinách délky jsou cesty přerušeny oválným prostorem, kdy severní ohnisko oválu je na ose paralelních cest. Na tomto křížení je kruhový, květinový záhon, v jehož centru je osazena kamenná socha. Na podélné ose jižněji je situován již zmíněný pavilon s fontánou. Jižní polovinu oválné plochy kopíruje prostorová konstrukce treláže. Ta je tvořena ze segmentů oddělených žebry ze silnější trubky spojené půlkruhovým dílem. Mezi jednotlivými žebry jsou nataženy pruty v obdélném rastru. Boční plochy jsou místy přerušeny pro průchody. Konstrukci lemují záhony a z vnější strany i pěší cesta. Za ulicí Lázeňská ji nepokračují paralelní cesty, ale pokračuje tu pouze jedna cesta. Na třetině cesty se nachází osa rozária s treláží. Treláž má stejný charakter, jaký je u pavilonu s fontánou. Zde je jen půdorys protažen rovnými úseky za půlkruhovou část. V prostoru mezi treláží je dvouúrovňová plocha vymezena zídkou. Tvar je ornamentální, avšak tvořený geometrickými tvary. V centru níže položené části je kruhová vodní nádrž s vodotryskem. Přístup ke kulturnímu domu zabezpečuje asfaltová komunikace, která vede od jihu z ulice Papíroví v mírném segmentu k jihovýchodnímu nároží objektu. Tato asfaltová plocha pak lemuje ze tří stran půdorys kulturního domu. Severozápadní cíp je přetnut cestou, která začíná na napojení paralelních cest a ulice Dlouhá a končí kousek za místem zlomu linie kolonády. Ve dvou pětinách délky je cesta rozšířena do kruhového prostoru. Ostatní plochy jsou zatravněné, lokálně doplněny o vzrostlé solitérní stromy, či skupiny keřů.