Park střed se nachází v centrálním okrsku města, tedy v jeho severní části. Park tvoří předěl mezi správní částí a stavbami pro sport. Plocha veřejné zeleně se dá z východu vymezit ulicí Bělehradská, z jihu budovou SBD Komes, ze západu třídou Budovatelů a ze severu objektem sportovní haly. Severní část parku je rovinatá a od střední partie pak postupně stoupá až na úroveň ulice Moskevská. Část s výraznější modelací terénu má více přírodní charakter a od střední části níže jde spíše o parkový charakter. Obvod areálu kopírují zpevněné cesty. Vnitřní cesty nemají žádný systém a v převážné většině nejsou vedeny v přímých liniích. Při západní části, v polovině délky se nachází uzel vnitřních cest, ze kterého se dá jít čtyřmi základními směry. Kratší úseky cest spojují jednotlivá místa při vodním prvku u severovýchodní části území. Vodní prvek tvoří systém betonových nádrží a vodních cest s přepady. Tvary jsou čistě geometrické, z obdélníků, lichoběžníků a jejich průsečíků. V bezprostředním okolí jsou zpevněné cesty a atmosféru dotváří květinové záhony a umělecká díla. Nejvýše položené místo, při střední partii areálu a v jeho východní části tvoří obdélná plocha s dvojicí vodních nádrží. Tyto nádrže jsou výrazně na šířku obdélné, a to v ose východ-západ a vzájemně jsou posunuté. Ze spodní nádrže vede severozápadním směrem kanál, který je kaskádovitě členěn a dno je navíc různě tvarováno a zvedáno. Kanál ústí do polygonálního bazénu, čtyřhranu blízkém lichoběžníku. Ve vnitřním prostoru bazénu na soklu je osazena socha s názvem Dialog. Zpevněné plochy v různých šířkách kopírují tvary vodních prvků. Ve vetší, souvislé ploše (severně od sochy) je umístěna trojice kruhových záhonů z kyklopského zdiva, kdy každý je jinak velký a největší se středním se vzájemně protínají. Čím je průměr květináče menší, tím je jeho opěrná zídka vyšší. Z nejdelší strany tohoto bazénu na severní straně je výtok do dalšího kanálu, který jde nejdříve severovýchodně a následně se láme k jihovýchodu. Linii kratší části kanálu vedou i zpevněné cesty, které se dvakrát lámou a zpět se vrací k systému vodního prvku. Vytváří tak slepé kličky cest. Kanál ve svém jihovýchodním směru se opět láme, a to k severozápadu, tedy rovnoběžně s prvním úsekem. Po stejně dlouhé vzdálenosti, jako je na začátku se vrací do jihovýchodního směru. Po krátkém úseku se vlévá do obdélného bazénu postaveného na koso. Do plochy bazénu vnikají záhony. Obdélné jsou při delších stranách a čtvercové jsou na soklu uvnitř plochy. Záhony v bazénech jsou osázeny nízkými keři. Na hraně dvou záhonů při kraji bazénu jsou kolmo vykonzolovány dva menší obdélné záhony. Severně od toto nádrže ve zpevněné ploše jsou tři půlkruhové lavičky, kdy se střídá jejich otočení půlkruhu a severozápadně je umístěna socha s názvem Biologické těleso. Zpevněná plocha kopírující by tu vytvořila zkosenou hranu. Plocha je zde doplněna. Východní okraj trojúhelníku je zubatý a v každém zubu je situován obdélný záhon, na který navazuje zděná lavice hranolového tvaru z hrubě opracovaného kamene. obdélného tvaru. V cípu tohoto trojúhelníku je spojnice v podobě cesty s horní částí, kde jsou nejvýše situované bazény. Další spojnice je na středu této kompozice a spojuje dolní a horní kanál. Předěl mezi volnou zelení a částí s vodním prvkem z jižní strany vymezuje opěrná zeď, která je tvořena ze segmentů a trojúhelníků se zaoblenou hranou. Tyto dva tvary se pravidelně střídají., kdy segmentové části jsou nízké a trojúhelníkové naproti tomu jsou výrazně vyšší. Prvky jsou odlité z betonu. Na hranách kanálů jsou položeny obdélné desky s přesahem do koryta i ke zpevněné ploše. Zídky a dělící prvky jsou vystavěny z hrubě opracovaných kamenných kvádrů, nebo z lomového kamene. Zpevněné plochy jsou buď z čedičových šlapáků zalitých v betonové podloží, nebo z betonových čtverců kladených v řádcích s minimální spárou. Bazény a kanály jsou provedeny z betonu s vrchní probarvenou vrstvou v odstínu světle modré. Socha s názvem Dialog je dílem Otakara Petroše. Na dvojitém hranolovém soklu je osazena abstraktní forma dvou nestejně velkých figur sedících proti sobě. Jedna figura je větší s prohnutím trupu do tvaru písmene C. Druhá, menší je více abstraktní s prohnutím spíše do připomínajícím písmeno S. Podoba figur pracuje se zaoblenými tvary, které se střídají s ostře řezanými. Dílo je vytvořeno klasickým sochařským postupem z okrového pískovce. Umělecké dílo s názvem Biologické těleso od Josefa Klimeše je z šedého dioritu. Sochu tvoří disk, ze kterého na každé straně vystupuje v pozvolné křivce kulový segment. Tyto vystouplé útvary jsou mimo střed disku. Dílo je postaveno na hraně disku a větším segmentu. Menší, protilehlý kulový segment vystupuje do volného prostoru.