Rozlehlý areál koncentračního tábora se rozkládá uprostřed lesů asi 5 km jižně od Příbrami na rozhraní katastrů obcí Lazsko, Lešetice a Zavržice na vých. úpatí nedalekého vrchu Vojna mezi bývalými uranovými šachtami Vojna I a II. Největší záp. část tábora je na kat. území obce Lazsko, užší vých. díl na území obce Lešetice, poměrně malá sev. část zasahuje na kat. úz. obce Zavržice. Tábor nepravidelně lichoběžníkového půdorysu leží v mírném svahu, klesajícím od J k S. Areál je po obvodu obehnán dvojitým plotem z ostnatého drátu, neseným dřevěnými hustě řazenými sloupy. Oplocení je z vnitřní strany doplněno několika dřevěnými strážními věžemi a sloupy s elektrickými lampami (plot i věže jsou nové rekonstrukce). Ulička mezi dvěma ploty, široká asi 2 m, je vysypána štěrkem. Plocha tábora, rekonstruované půdorysy zaniklých budov a cesty mezi jednotlivými objekty jsou vysypány hrubým štěrkem, plocha mezi budovami je dnes zatravnatělá (jistě nepůvodní stav). Hlavní osu dispozice tvoří přímá široká cesta, procházející mírně mimo střed areálu přibližně poledníkovým směrem od J k S. Předmětem ochrany jsou všechny vyjmenované objekty, pozemky mezi nimi a celá oplocená plocha tábora včetně tří dosud neopravených staveb za oplocením v SV části areálu - viz výčet parcel. Bezprostředně v sev. sousedství tábora se tyčí mohutná halda hlušiny, vytěžené při důlní činnosti. Halda není součástí areálu. Přístup do tábora je od V branou s jednoduchými dvoukřídlými vraty a s nápisem "PRACÍ KE SVOBODĚ". Vedle brány vpravo stojí nezbytná strážní věž. Malá horní jižní část areálu je oddělena od vlastního tábora dalším samostatným dvojitým plotem, vedeným v rovnoběžkovém směru a přerušeným zdvojenou vnitřní branou. V této jižní části tábora za hlavní venkovní branou vlevo směrem k J je umístěna nová budova obslužného objektu. V přízemí jsou provozní místnosti, knihovna, pokladna a sál kina, nad přízemím vystupuje vysoká třípatrová věž, ukončená prosklenou vyhlídkovou halou. Dále k Z stojí budova velitelství (st.p. 189, k.ú. Lazsko) a budova korekce (st.p. 188, k.ú. Lazsko). Vedle vnitřní brány je malý objekt cáchovny nebo vrátnice ( st.p. 190, k.ú. Lazsko) a podzemní bunkr (st.p. 191, k.ú. Lazsko). Za vnitřní branou v dolní sev. části tábora vpravo od hlavní cesty stojí fragment dřevěného kulturního domu, jehož malý záp. díl byl rekonstruován, ale větší část je pouze vyznačena v rovině terénu vytažením základového zdiva (st.p. 180, k.ú. Lazsko). Za kulturním domem je nevelká požární nádrž (st.p. 182, k.ú. Lazsko). Největší část vlastního vnitřního tábora zaujímaly velké dřevěné vězeňské ubytovací baráky obdélného půdorysu, které však vesměs zanikly a zachovaly se z nich pouze původní základy cihlobetonových podezdívek. V záp. polovině prostoru vlevo od hlavní cesty bylo pět objektů orientovaných podélnou osou ve směru Z-V (p.p. 139/6), na vých. straně bylo šest bloků, z nichž pět bylo orientováno ve směru S-J a jeden barák ve směru Z-V. Základy těchto bloků musely však být nově vyzděny ze železobetonových kvádrů, neboť po zrušení tábora v červnu r. 1961 převzala areál armáda, která zřídila v těchto místech velké kovové montované haly skladů a původní objekty včetně podezdívek a základů byly zbořeny. Až do sklonku 90. let 20. stol. se dochoval ubytovací barák G v SZ části areálu proti ošetřovně (st.p. 186, k.ú. Lazsko). Blok však byl v havarijním stavu, rozpadající se zpuchřelou dřevěnou konstrukci, narušenou hnilobou a dřevokazným hmyzem, nebylo údajně možno zachránit. Autentická stavba byla proto po r. 2001 nahrazena věrnou replikou na původních základech. Proti baráku G přes cestu stojí drobný objekt výdejny lamp (st.p. 184, k.ú. Lazsko) a větší stavba ošetřovny (st.p. 183, k.ú. Lazsko). Dále k S je umístěna velká dvoukřídlá budova tzv. nové kuchyně (st.p. 185, k.ú. Lazsko), západně od ní na hranici dvou katastrů je obdélná budova tzv. staré kuchyně (st.p. 187, k.ú. Lazsko a parc.č. 162/12, k.ú. Zavržice). Mezi plotem a starou kuchyní v SZ koutě tábora je instalována malá ukázka úzkokolejné důlní železnice s autentickými železnými hunty na přepravu vytěžené horniny. Na sev. okraji lágru v bezprostřední blízkosti plotu opět na rozhraní dvou katastrálních území stojí dosud nerekonstruovaná budova kotelny, šaten a sprch (parc.č. 126/11, k.ú. Zavržice a parc.č. 214/25, k.ú. Lešetice). Mimo linii současného oplocení v SV části areálu jsou situovány dva malé objekty dílen, v nichž byly opravny obuvi a šatstva (parc.č. 214/26 a 214/27, k.ú.Lešetice) a v nejvýchodnějším koutě areálu je umístěna budova kotelny, jídelny a skladu - údajně původní jídelna pro německé válečné zajatce původního zajateckého tábora z let 1947 - 1949 (parc.č. 214/28, k.ú.Lešetice). Tři poslední objekty nebyly dosud opraveny, jsou havarijním stavu a pozvolna se rozpadají. V jižní části areálu za novou provozní budovou je původní vodárna (st.p. 195, k.ú. Lazsko), nedaleko od ní se nachází nevelký nově upravený kamenný bazének, který představuje až idylickou oázu v odlidštěném prostředí koncentračního tábora (st.p. 141/3, k.ú. Lazsko).