Areál sklárny pozůstával z objektu hutní haly, komína, skladiště, pily, huťmistrovského domu, tří obytných domů, školy a původního mlýna. Hutní hala představovala blokový objekt s vysokou sedlovou střechou a řadou nižších přístaveb na všech čtyřech stranách a komínem před severní fasádou. Po vyhoření v roce 1908 byla provizorně zastřešena podstatně nižší sedlovou střechou jenom zhruba západní polovina původní haly, přičemž východní část zůstala otevřena ve formě dvoru, obklopeného z jihu a východu původními přístavbami. Ve 2. polovině 20. století konstrukce původní hutní haly dále chátrali, postupně byli od začátku 21. století odstraňována, takže se zachoval jenom objekt severovýchodní přístavby, současné parc. č. 260. Severně od hutní haly vznikla obdélná stavba skladu, po 2. světové válce upravena pro obytné účely. Severně od skladu stál přízemní roubený obytný objekt, jenž zanikl snad ve 30. letech 20. století při stavbě nové silnice. Na západní hranici areálu vznikl poschoďový blokový obytný dům pro huťmistra a jeho rodinu, jižně od něj další přízemní obytný objekt. Ten byl utilitárně upraven a 2. světové válce využíván jako chata "Květa". Severovýchodně od huťmistrovského domu u potoka se nachází objekt pily, jež vznikl ještě v 1. polovině 19. století. Původní dřevěný objekt byl po založení sklárny přestavěn a částečně vyzděn, větší část této stavební podoby se zachovala dodnes. Ve východní části areálu se nacházel statek č. p. 84, jenž vznikl před sklárnou. Statek sestával s rozsáhlého poschoďového objektu, v němž byla v době provozu sklárny škola, tento objekt zanikl ve 40. letech 20. století. U něj byl další přízemní obytný dům, jež zanikl ve 2. polovině 20. století v souvislosti s rozšiřováním silnice. U potoka, severně od těchto objektů, stál rozsáhlý objekt mlýna, jenž byl ve30. letech 20. století zásadně rozšířen a nadstavěn, od té doby je využíván pro rekreační účely.