Oblast okolo Krupky byla rozdělena do několika důlních revírů. Největší z nich, Knötel, se nalézá severovýchodně od města Krupky. Nejvýznamnější žilky se nacházely v SSV–JJZ směru s dobývkou o rozměrech 50 × 35 m, tzv. Zwickenpinge, kde se těžil křemen-topazový greisen. Nachází se nedaleko štoly Barbora a je podsedlá štolou Gewelbter. Při východní oblasti se nachází důl Starý Vendelín, typický těžbou pomocí dvojjam. Jednotlivé jámy a štoly, případně doly otevřené krátkou štolou a jámou, jsou roztroušené po celé ploše revíru - jako například důl Jacobs Fart, štola Siebenschlafer, štola Juda nebo šachta Alt Ignazi. Zastoupeny jsou i delší štoly a hlubší jámy, projevující se velkými odvaly (Glück auf, Vendelin. Alter Abendstern, Josef). Pod lanovkou z Bohosudova na Komáří hůrku se nachází soustava čtyř nad sebou ležících štol. Od severu to jsou štoly: Prokop, Barbora, Václav a Večerní hvězda. Nejníže položená a zároveň nejstarší štola je Nová večerní hvězda (441 m n. m.). Nad štolou Večerní hvězdy se nachází štola Václav, která byla rozfárána směrem do hloubky jak směrným tak dovrchním způsobem. Zároveň bylo provedeno i ochozovité rozfárání pegmatitových žil. Ústí štoly je dnes v lesním terénu stěží patrné. Nad štolou Václav je ve výši 510 m štola Barbora na ručně těžený živec. Štoly Barbora a Václav jsou vzájemně propojeny strmou úpadnicí. Ústí štoly je v současnosti zajištěno ocelovými vraty, ale v okolí štoly se nachází řada hald, které jsou stále vděčným mineralogickým nalezištěm. Nejvýše leží ústí štoly Prokop (561,86 m) s třemi otevřenými horizonty a jámou ze štoly Prokop do štoly Barbora.