Skosené stojky jsou zvláště zajímavé, protože je tradiční pohledové zrcadlo řešeno sedlovou vpadlinou se středovou drážkou vyseknutou úzkým dlátkem s rovným ostřím. Samotná plocha zrcadla je pět řešena vlnkami ručního špičáku, tentokráte v rovnoběžném směru. Okraje pilastru jsou sekány dlátem s rovným ostřím v šikmém směru o šířce ostří 5 cm. Ostatní plochy stojek jsou finálně přerovnány jemnou pemrlicí s rastrem 5 x 5 jehlanů o průřezu hlavy 3 x 3 cm. Rastr stop je rovnoběžný s mírným zešikmením úderů od okrajů ke středu plochy. Opět se zdá, že plochy byly druhotně přeseknuty, především s ohledem na vystouplé okraje, ale při podrobném zkoumání plochy v hypsometrickém snímku vidíme, že opracování je kontinuální, pouze druhotně očištěný. Zkoumaný kamenný prvek je zhotoven z pískovce, který lze charakterizovat jako navětralou horninu s mechanickým poškozením a chemickou barevnou alterací povrchu mírně odpovídající na základě vizuálního posouzení tř. R3 až R4.