Znojemská fortifikace se ve své výsledné podobě sestávala ze tří hradebních zdí s věžemi a baštami a ze dvou příkopů. V současnosti máme hlavní původně 2,5 km dlouhou hradební zeď dochovanou přibližně ze dvou třetin, zeď dosahuje výšky přibližně 7 m a 1,5 -1,7 m silná prolomená původně čtyřmi branami (Horní - Pražská, Dolní - Vídeňská, Brněnská a Napajedelská), z nichž se Horní a Dolní dochovaly částečně. Součástí Dolní brány byla tzv. Vlkova věž - jedná se o čtyřpatrovou hranolovou věž s úzkými okenními otvory střílnového typu, ve čtvrtém patře s prevetem a stanovou střechou. Z původních 11 věží se jich dochovalo 8, přičemž dvě pouze v podobě malého zbytku. Z dochovaných věží jsou tři válcové přibližně symetricky zasazené do linie hradby, kónického tvaru, původně rozdělené na přízemí a tři patra. Dochované hranolové věže jsou spíše subtilnější a výrazně upravované, dochovala se pouze jedna mohutná čtyřpatrová hranolová věž se štěrbinovými střílnami. Součástí fortifikace byl parkán tvořený přibližně 15 metrů širokým příkopem ukončeným parkánovou zdí zhruba 2 metry vysokou a silnou přibližně 70 - 80 cm. Parkán se zčásti dochoval v jihovýchodní a východní partii opevnění. K západní části opevnění v oblasti kostela sv. Mikuláše byla později přistavena mohutná tarasní zeď s řadou opěráků. Tato zeď je přibližně v polovině prolomena brankou s kamenným portálkem. Někdy po polovině 15. století došlo k dostavění třetí - vnější hradby na temeni staršího valu. Brány se tak proměnily ve složité soustavy vysuté daleko do předpolí. Vnější hradba se v současnosti dochovala pouze minimálně v severovýchodní oblasti opevnění. Svou podobou připomíná parkánovou zeď se systémem půlkruhových, dovnitř otevřených bašt drobného půdorysu. Součásti opevnění je také mohutná válcová (tzv. bateriová věž) umístěná západně od horní brány, věž byla postavená později něž věže ostatní, liší se od nich především větším množstvím střílen a roubeným polopatrem, ze kterého šlo vrhat těžší předměty.