Vila původně plánovaná do volné krajiny se vlivem růstu Jindřichova Hradce ocitla na periferii průmyslové zóny. Stavba z roku 1907 stojí v Jarošovské ulici, autorem projektu byl pozdější městský architekt Antonín Mečíř. Nevelká patrová stavba na obdélném půdorysu je k dnešní Jarošovské ulici podélně orientovaná. Dochovaná průčelí jsou téměř hladká, omítané plochy jsou sporadicky členěny obdélnými okny a několika málo štukovými motivy, budova dosedá na nevysoký kamenný sokl. Průčelí do Jarošovské ulice dominuje převýšená levá část s vysokým štítem, který je krenelován drobnou věžičkou s výraznou konvexní špičatou stříškou. Vížka je na levé straně akcentována dvěma ozuby navozující dojem ochozu. Štít je prolomen úzkým obdélným okénkem s elipsovitou štukovou výzdobou v nadpraží. Patro pod štítem je prolomeno jedním obdélným oknem, které je rámováno oblinou v rytém rámu odkazující na renesanční tradice. Výplň okna je dřevěná čtyřtabulková s poutcem ve střední části. Okno je doplněno zdobnou ohrádkou z kovových prutů, vertikální pruty jsou v horní části krouceny do spirál. Okno je doplněno štukovým armováním s mírně parabolickým vyklenutím, armování z nestejných kvádrů je neseno dvěma štukovými konzolami barokního tvarosloví. Přízemí je členěno dvěma okny s výplněmi obdobnými výše popsané. Okno je rámováno širokou štukovou šambránou s přesahy ve spodní části. Šambrány jsou zdobeny vybráním hrany a kovovou ohrádkou s pruty zakončenými spirálou. Pravá polovina průčelí je kryta sedlovou částí střechy, v podstřešní části je průčelí doplněno vysokým štukovým pásem. Pás je zdoben rytými rostlinnými motivy secesního charakteru se stylizovanými květy, výhonky a lístky. Horní část pásu je rámována odstupňovanou vystupující plochou s vlnícím se okrajem. Severovýchodní průčelí je v současnosti lehce zastíněno vedlejší přízemní budovou garáží, přízemí je prolomeno dvěma úzkými obdélnými okny. Otvory jsou lemovány oblinou v rytém rámu. Výplně jsou doplněny zdobnou mříži se spirálovými motivy. Patro je prolomeno třemi okny s výplněmi, která jsou obdobná oknům uličního průčelí. Okna nejsou zdobena, vybavena jsou kovanými mřížovými ohrádkami. Mezi okny se nachází dva štukové střapce modernistického tvarosloví, polovalbový štít s hrázděnou konstrukcí je prolomen jedním oknem. Spodní část štítu je lemována štukovým pásem se třemi nevysokými čabrakami. Po stranách hrázděné části štítu je v ploše vyveden štukový motiv vycházejícího slunce. Průčelí do dvora je z větší části šířky vysazeno formou rizalitu se vstupním závětřím. Levá přízemní nevysazená část je prolomena jedním oknem s obdobnou výplní a zdobností jako okna v přízemí uličního průčelí. Okno nemá kovanou ohrádku, je však vybaveno zdobnou mříží s motivy vlnovek a květu. Podstřešní část je hrázděné konstrukce. Zbytek průčelí je odsazeno, v přízemí se kamenný sokl rozšiřuje do prostoru přízemí, jakoby se pomyslná kamenná konstrukce vlivem stáří omítky odhalovala. Nároží rizalitu s pilířem vynáší konstrukci balkónu v patře a v přízemí vytváří závětří vstupu, přístupné po kamenném schodišti. Tato partie vznikla v souvislosti s rozšířením sklepních prostorů a změně vstupu po roce 1980. Původně balkón neexistoval a vstupní portál byl situován v zazděné partii se segmentovým sklenutím, původní vstup byl přístupný točeným kamenným schodištěm, které je i v současnosti čitelné v průběhu hranic pozemku na katastru nemovitostí. Závětří je do dvora prosvětleno širokým oknem s dřevěným rámem a celkem jedenácti tabulkami zasklení. Pod oknem se nachází dřevěné dveře do sklepní úrovně. Zbytek rizalitu, který zachycuje původní konstrukce je hladký, v přízemí se dvěma okny. Okno vlevo je drobnější obdélné úzké s výplní doplněnou zdobnou kovovou mříží. Hrana otvoru je zdobena oblinou s rytým okrajem. Okno vpravo je standardní velikosti s výplní, mříží a šambránou obdobnou oknu v levé části dvorního průčelí. Patro je vybaveno oknem pravé osy, výplň je obdobná většině oken v exteriéru, mříž chybí, hrana otvoru je zdobena oblinou s rytým okrajem. Horní část dvorního průčelí je tvořena pultově zastřešeným hladkým obezděním někdejšího balkonu, které přesahuje na nárožní pilíř mladšího závětří. Spodní část obezdění je zdůrazněna přebíhající římsou, která přebrala tvar z dřívějšího stavu. Severozápadní nároží je v přízemí doplněno o drobný výběžek s pultovým zastřešením krytým plechem. Jihozápadní průčelí obrácené do vedlejší parcely je částečně obedněné, částečně je tvořeno režným kamenným zdivem a z větší části je hladké omítané. Plocha je členěna středním mělkým rizalitem s původním hlavním vchodem a komínem, vlevo se nachází drobný hladký výběžek na nároží, nad kterým je osazeno okno s kovovou ohrádkou s výplní se středním poutcem a čtyřmi tabulkami zasklení. Nad oknem je patrný obezděný balkon s římsou a prosvětlovacím oknem. Střední mělký rizalit je v levé části tvořen přistavěným původním komínem, který je v celé výšce tvořen režným kamenným zdivem. V přízemí rizalitu se nachází původní hlavní vstup s polygonálním nadpražím. Dřevěná výplň je tvořena dvěma křídly a nadsvětlíkem v nadpraží, dveře jsou v horní čtvrti vybaveny zasklením se zdobnou mříží s kružnicovými motivy. Nad vstupem se nachází atypické vysoké okno prosvětlující schodiště, okno má dřevěnou výplň s pěti tabulkami, nadpraží je sedlové. Horní část rizalitu tvoří štít střechy a je obedněna dřevěnými prkny s trojúhelným skosením spodních hran, ke komínu se přimyká drobné okénko prosvětlující podkroví. Pravá část průčelí je prolomena po jednom oknu v každém podlaží, v přízemí je osazeno okno s kovovou ohrádkou, se šambránou s vybranou hranou. Okno v patře je rovněž vybaveno kovovou ohrádkou, hrana otvoru je zdobena oblinou s rytou linkou po obvodu. Výplně jsou obdobné většině oken na průčelích. Střecha s přesahem je z větší části autenticky dochovaná, v části do dvora je doplněna novější části s pultem. Střešní roviny jsou kryté asfaltovým šindelem.