Rozlehlý přírodně krajinářský park byl založen pravděpodobně na přelomu 18. a 19. století. Volná kompozice parku využívá účinu střídání volných palouků a porostů vzrostlých stromů, z nichž některé jsou (byly) zástupci vzácných introdukovaných dřevin. Základní kompoziční principy a rozložení jednotlivých prostorových prvků zeleně je stále ještě velmi dobře čitelné, stromové patro stále vykazuje původní výsadeb domácích i exotických druhů stromů (např. z domácích statné duby letní Quercus robur, lípy malolisté a velkolisté Tilia cordata, Tilia platyphylla, javory Acer sp. v druhové rozmanitosti, jilm vaz Ulmus laevis; za exoty katalpa obecná Catalpa bignonioides, jerlín japonský Sophora japonica, moruše bílá Morus alba, douglaska tisolistá Pseudotsuga mensiesii, břestovec východní Celtis occidentalis. V soupisu dřevin zámeckých zahrad z roku 1984 Hieke uvádí: liliovník tuplipánokvětý Liriodendron tulipifera, či jírovec červený Aesculus x carnea, se do dnešních dnů nedochovaly. Porovnáním s inventarizací stromového patra provedenou v roce 1995 ing. P. Huškem dochází v zámeckém parku k úbytku druhové pestrosti, ale i počtu stromů, čímž trpí nejen stromové, ale i keřové patro, kdy nevhodnou údržbou a tím, že nebyla udržována kontinuita výsadeb, je množství kvalitních okrasných keřů v rámci zahrady prakticky minimální a často ustupují přerostlým nevhodným výsadbám z druhé poloviny 20. století zejména v prostoru dopravního hřiště. Ohradní zeď je dochována převážně v jihozápadní části areálu. Dochováno je do jisté míry i původní trasování cestní sítě. Zhoršený stávající stav vzrostlých stromů odpovídá jejich věkové kategorii. Z dlouhodobého hlediska se začíná projevovat absence kvalitních výsadeb v minulých cca 50. letech existence parku, jelikož mnozí jedinci jsou na horizontu svého životního maxima, ale v prostoru zahrady není adekvátní náhradní výsadba, která by prostorově fungovala jako náhrada. Zároveň se tak ztrácí původní druhová skladba a prostorové a estetické akcenty celkové kompozice. Zdravotní stav některých nejmladších výsadeb je vlivem vandalství zhoršený a nelze očekávat vývin dlouhodobě perspektivních jedinců. Většina keřových skupin je neudržována s nízkou intenzitou a trpí prorůstáním náletových dřevin - nejčastěji jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior) a javorů (Acer sp.).