Dům majitele sklárny tzv. Herrenhaus se nachází SV směrem od historického jádra města Vimperk, v ulici 1. máje. Historická budova z roku 1816 je obklopena novými modernistickými budovami z 2. poloviny 20. století – panelové sídliště, kulturní dům, skladovací prostory a montážní plochy. Dům majitele sklárny – Herrenhaus je v dnešní podobě srostlicí dvou budov; hlavní patrová budova obdélného půdorysu na jihu a budova na severu, jejíž patrová část ustupuje téměř na polovinu půdorysu. Přízemní prostory těchto budov nejsou propojeny, patrové prostory ano. Hlavní budova z roku 1816 má valbovou střechu krytou keramickými drážkovými taškami, východní i západní střešní rovina jsou prolomeny trojicí osově souměrně umístěných valbových vikýřů. Při hřebeni střechy vystupují v západní rovině střechy rovněž symetricky umístěné dva komíny, ve středu hřebene střechy je osmiboká oplechovaná lucerna s cibulovitou stříškou ukončenou makovicí a větrnou korouhví. Vstupní západní průčelí je v současné době hladké, původní štukové prvky byly odstraněny, dochovala se pouze profilovaná korunní římsa po celém obvodu stavby. Průčelí je sedmiosé, střední osa je vstupní, zvýrazněna předsazenou hmotou zádveří, která v patře tvoří balkon. Vstup uzavírají dvoukřídlé dřevěné dveře osazené v bednění, které zmenšuje větší otvor ve zdivu (dle dobových fotografií byly původní dveře větší a v patře byla na místě otevřeného balkonu dřevěná prosklená lodžie s valbovou stříškou). V okenních otvorech jsou novodobě osazeny dvoukřídlá plastová okna šestitabulkového členění. Jižní průčelí je rovněž hladké, bez původních štukových prvků. Fasáda je dvouosá, pravá okenní osa má menší formát oken. Východní sedmiosá fasáda má dochované původní architektonické členění včetně štukových prvků. Fasáda je členěna patrovou a korunní římsou, okna v přízemí mají ploché štukové šambrány, okna v patře profilované šambrány, které jsou doplněny parapetními štukovými vpadlými poli dosedajícími na patrovou římsu. Zbývající plocha fasády je hladká. Okna shodná s okny na hlavním průčelí. Severní průčelí hlavní budovy je z větší části překryto přístavbou, je hladké a bez otvorů. Na hlavní budovu navazuje budova/přístavba, jejíž patrová ustupující a historizující část je z roku 1904. Přízemní zmodernizovaná část bez větší architektonické hodnoty má pultovou střechu krytou plechem, ustupující historizující část má nízkou valbovou střechu krytou pálenou krytinou, po obvodu střechy je cimbuří. Západní a severní fasáda přízemní části bez architektonického ztvárnění, jsou hladké, prolomeny novějšími otvory, větších rozměrů. Východní historizující fasáda s krenelováním, navazující na hlavní budovu, propojuje přízemí a patro, tvoří jeden architektonický a historický celek. Fasáda přízemí byla upravena, je hladká a prolomena dveřním otvorem a okenními otvory ve štukové šambráně. Okna nová plastová. Přízemí je od patra odděleno úzkou profilovanou patrovou římsou. První okenní osa v patře zleva je zvýrazněna mělkým arkýřem s plochou profilovanou konzolou. Arkýř ukončuje profilovaná korunní římsa a cimbuří. Plocha arkýře je prolomena širokým trojdílným oknem se segmentovým ukončením v segmentovém záklenku. Druhá osa je okenní, s obdélným oknem členěným na osm polí. Třetí a čtvrtá okenní osa jsou sdruženy pod převýšeným obloučkovým štítem s cimbuřím v patě štítu i ve vrcholu. Štít vyrůstá z jednoduchých plochých konzol s čabrakou. Plocha štítu je prolomena kruhovým otvorem se štukovým profilovaným orámováním. Okna trojdílná, obdélná, v segmentových nikách. Fasádu ukončuje profilovaná korunní římsa a cimbuří, přerušená obloučkovým štítem při SV nároží. Římsa a cimbuří pak pokračují i na severní a západní straně budovy, stejně tak i patrová římsa. Severní fasáda je v patře prolomena dvěma trojdílnými okny s členěním. Západní fasáda je hladká, bez členění, doplněna mírně předstupujícím komínem.