kostel Všech svatých

Kostel umístěn ve střední části plochy hřbitova, v zájmu urbanistických vazeb a architektonické účinnosti s průčelím a věží na východní straně, kněžiště směrováno k západu. Kostel se uplatňuje vůči vstupu na hřbitov boční stěnou, která současně se uplatňuje v pohledu- v ose obce od jihu, ke střední rozšířené části obce s vidlicí cesty natočen jihovýchodním nárožím s výraznou věží, v pohledech z východní části obce uplatňuje se nároží, partie věže, věž s předloženým objektem- protilehlé fary, posléze věž v průhledech. Toto umístění kostela vyžadovalo seříznutí svahu, jeho zpevnění a nové vysvahování k severu. Kostel postaven z pískovcových, hrubě opracovaných kvádříků, které tvoří vodorovné, pravidelně rozložené vrstvy, mezi které je vložena úzká mezivrstva z červeného pískovce, zděná z plochých desek a úlomků nepravidelných tvarů. Část kleneb, kněžiště, nad kruchtou, zaklenutí podkruchtí, vstupního prostoru ve věži provedeno z cihel, architektonické články, portálky a jejich ostění, šambrány z oken, sokl kostela, kordonový pás věže, hlavní římsa, sokl druhé etáže věže a korunní římsa věže- provedeny pečlivě z článků vypracovaných z tvrdého šedého pískovce. V základním rozvrhu je kompozice hmot i prostorů kostela řešena jako podélně transformovaná centrála. K východu k lodi přičleněna čtvercová věž, západně- protilehle se uplatňuje hmota kněžiště, na které v ose kostela navazuje drobná nízká sakristie. Exteriér kostela je pojat tedy jako jednotně modelované těleso, bez rozlišení hlavního a bočního průčelí. V základním rozvrhu je kompozice hmot i prostorů řešena jako podélná transformovaná centrála. Věži na východní straně odpovídá na západě kněžiště, na které v ose navazuje drobná stavbička sakristie. Jižní i severní boční stěna lodi jsou modelovány v trojí měkce vedené konvexně-konkávní křivce. Základem jsou konkávní křivky, z nichž střední je vedena průčelně, boční jsou poněkud nakoso vytočeny. Rohy styků těchto konkávních stěn jsou konvexně zaobleny, obdobně tak nároží na styku lodi a hmot předsíně s kruchtou a protilehle kněžiště. Sokl kostela vyzděn z kamenných desek se uplatňuje na jižním bočním průčelí lodi, na severní straně je z části zakryt zdviženým terénem. Ve třech osách konkávně protáhlých polí severního a jižního průčelí jsou vysoko položená půlkruhově zaklenutá okna v kamenných šambránách, s lištou po vnějším obvodu, s drobným osovým klenáčkem a páskovými patečními římsičkami. Konstrukce oken jsou novější z 19. století. V ose jižního průčelí lodi je pod oknem drobný kamenný portálek bočního vchodu. Portál ze šedého pískovce, plochý, s ušima, kapkami a obvodovou lištou. Dveře jednokřídlé, novější. Konvexně zaoblená nároží jsou výškově vybrána vpadlými poli, ve kterých vložena mělce další pole- mírně zapuštěná, jejich horní nároží jsou segmentově seříznuta. Obě boční průčelí lodi jsou v řešení zcela totožná, pouze portálek v ose severní stěny byl odstraněn a vstup do kostela zazděn. Obě boční průčelí lodi, kněžiště i východní části s kruchtou uzavírá v celém rozsahu obvodu kostela, mimo věž, redukované průběžné kladí. Architráv je pouze naznačen oblounem mezi dvěma lištami, vlys je plochý, nízký, výrazně profilována a rozvinuta je římsa. Asymetrickým prvkem ve stěně lodi před zaobleným nárožím lodi- oboustranně, k západu jsou ploché lisény, projevující se drobným pravoúhlým oblomením ve spodní části kladí, vlysu až po okapník říms. Na východní straně lodi se k ní připojuje stejně vysoký objem užší předsíně a kruchty. Vně se uplatňuje na jižní a severní straně lisénovými rámy, které pravoúhle zdůrazňují pole, do kterého vložena výšková vpadlá pole se segmentově okrojeným horním nárožím. V těchto polích jsou na jižní straně dvě výšková oválná okénka (vstupu na kruchtu), horní v kamenné šambráně, dolní okénko opatřeno štukovou šambránou po obvodu s pravoúhlou lištou, obě okénka kryta prutovou mříží. Na protilehlé severní straně čtyři výškově řešená oválná okénka nad sebou se šambránou a lištou. Okénka kryta mříží, na obou stranách dělena na čtyři tabulky. Protějškově k hmotě předsíně s kruchtou je situováno na západní straně kněžiště, s řešením bočních stěn obdobně lisénovým rámem, vloženým mělce ustupujícím vnitřním polem, do kterého jsou na obou totožných stranách menší okna, zaklenutá jemným obloukem. S kamennou šambránou, vrcholným klenákem a plochou pateční římsou. Nároží kněžiště jsou shodně s protilehlou východní částí kruchty konkávně skrojena. Závěrová západní stěna je rámována výrazným lisénovým rámem, jehož nároží jsou segmentově odkrojena, v jeho střední ploše je zaslepené osové okno, s kamennou šambránou, vrcholovým klenákem, dvojicí patečních říms při dosednutí oblouku. Zaslepená část hladce omítnuta v barvě žluté. Pod tímto oknem, v ose kostela je nízká sakristie, čtvercového půdorysu se zaoblenými rohy. Její stěny členěny nízkým průběžným soklíkem, uzavřena průběžným redukovaným kladím, které v odpovídajících zdrobnění opakuje řez kladí hlavní částí stavby. Plochy stěn vymezeny při zaoblených nárožích plochými lisénovými vertikálami, nad nimiž je spodní část kladí oblamována. Zaoblená nároží jsou řešena jako vpadlá pole. V západní straně sakristie drobné okénko segmentově zaklenuté, v kamenné šambráně, s ušima, kapkami a lištou. Dveře sakristie v jižní stěně, dodatečně proražené, vsazené ve výklenku se segmentovým záklenkem. V severní stěně okénko obdobné oknu v závěrové západní stěně. Okna sakristie kryta kovanou mříží s prstencem. Stěny sakristie v ploše zdrsněné, žluté, lisénový prvek u nároží hladký. Na východní straně, v ose kostela proti sakristii situována hmota věže čtvercové základny. Věž o dvou etážích, se spodní odpovídající výšce lodi kostela. Zaoblená nároží tvoří vpadlá pole. Tři průčelní stěny spodní etáže jsou vázány výrazným lisénovým rámem, do kterého vložena mělce ustupující pole, se segmentově seříznutým horním nárožím. Kordonovou římsu věže tvoří dva masivní pasy s obkladem z kamenných desek, před stěnu lodi jednotlivě předstupující. V severním průčelí spodní plochy věže nečleněné, ve východní v horní části etáže okno kruchty, půlkruhově zaklenuto, v kamenné šambráně s vrcholovým klenáčkem, pateční římsou a obvodovou lištou. Pod tímto oknem níže v ploše stěny výškově pojednané pravoúhlé okno v kamenné šambráně s lištou, osvětlující pološnekové schodiště. V jižní stěně věže umístěn hlavní vstupní portál kostela, kamenný s plochýma ušima, kapkami v profilaci čela s dvojitou lištou na vnější hraně, pravoúhlý ústupek, čtvrtoblouk v pravoúhlém odstupnění na vnější hraně. Dveře dvoukřídlá z 19. století, s klasovou šikmou skladbou od středu. Portálek zdůrazněn stupni schodiště (o třech stupních)- sklon terénu podmínil u věže vytvoření mohutného soklu s odstupněním, který obkládají velké pískovcové desky. Horní část věže má průběžný kamenný sokl s obkladem kamenných desek, dosedající na mohutný předsazený dvojitý kordonový pas s kamenným obkladem. Fasády horní etáže věže jsou vázaná lisénovým rámem, zaoblená nároží jsou vpadlá, ve stěnách ustupující pole, se segmentově okrojeným nárožím, do kterého vloženo mělce, obdobně řešené pole vnitřní. V jižní, severní a východní stěně druhé etáže polokruhově zaklenutá okna, s kamennou šambránou, klenáčkem, pateční římsou a obvodovou lištou. V oknech prkenné okenice, horní část oblouku pevná, níže dvě křídla otvíravá dovnitř, pod nimi nízká spodní pevná část. Pod okny k soklu horní etáže stěny obloženy v šířce okna obkladem z kamenných desek, která tvoří zdůrazněný parapetní kamenné výplně v líci stěny. Zastřešení věže osmistěnnou hmotnou, výrazně modelovanou cibulkou s lucernou a horní cibulkou s výraznou, mohutně pojednanou slzou, na kterou dosedá na nízké hrotnici makovice s křížem. Báně věže s lucernou zdůrazněny oble modelovaným pasem vloženým mezi náběh střechy věže pod báň, lucerna dosedá na výraznou římsu nad nižším hmotným krkem náběhu, nad lucernou, pod horní bání obdobně pojednaná výrazná římsa. Uvedené konstrukce věže, její završení a báně kryty pozinkovaným plechem s červenohnědým nátěrem. Střecha kostela pro loď, vstupní část s předsíní a kruchtou i kněžiště- v jednotné výšce, valbová, v plochách promodelována dle průběhu stěn, mezi valbou a věží nízké sedlo. Střechu kryjí šablony z modrošedé břidlice, po jejich obvodu horní žlab z pozinkového plechu, též s červenohnědým nátěrem. Valba sakristie sedlově přisazena ke kněžišti také kryta břidlicí. Na celém objektu jsou okna z 19. století, odsazena mělce od líce stěn, v jednotném provedení konstrukce rámu. Fasády kostela a vpadlé části, ve vybrání nároží, jejich vnitřní část, pole rámována lisénovým rámem v lodi, na věži i stěny sakristie- omítka hrubá, vrhaná a jasně žlutá. Lisénový rám lodi, věže, kněžiště, sakristie hladký, barevnost v odstínu šedohnědém nebo světlém pískovém odstínu. Část soklu kostela a věže v tmavším odstínu pískovce, obdobně tak šambrány oken. K této barevnosti nyní přistupuje modrošedá krytina střech břidlicí, červenohnědý nátěr klempířských prvků a bání věže, okna natřena bíle.