Lázeňský dům, zvaný Zahradní, je součástí komplexu dvanácti lázeňských objektů, doplněných kotelnou, krytým dvorem a parkem, dnes nazývaného Beethoven. Jde o velký dvoupatrový zděný objekt, tvořený dvěma křídly obdélného půdorysu. Severní křídlo je širší, než protáhlé křídlo východní, napojující se v lehce ostrém úhlu. Vnější nároží mezi oběma křídly je v přízemí vypouklé a v prvním a druhém patře zkosené. Východní křídlo je kolmo přistavěné k lázeňskému domu, zvanému Panský, který tak rozděluje jeho jihovýchodní průčelí na dvě části. Jihozápadní konec křídla je pak zapojen do hmoty lázeňského domu, zvaného Pasířské lázně. Vnější fasády domu mají základní architektonické členění stejné. Jihovýchodní průčelí východního křídla je v severní části devítiosé, krajní pravá osa a osy pátá a šestá zprava se nacházejí v rizalitu (rizalit, v němž je umístěna krajní pravá osa, obsahuje tuto osu, osu nárožní a levou krajní osu severního průčelí severního křídla). Přízemí je opatřené plastickou pásovou bosáží, která je pod okny doplněná o svislé členění. V osách druhé, třetí a čtvrté zprava jsou situovány vstupy do objektu. Před nimi je nízká terasa, přístupná po dvou schodech. Vstupní otvory jsou nahoře zakončené do půlkruhových nadsvětlíků, lemovaných šambránou s volutovitým hlavním klenákem. Patky oblouku vymezuje profilovaná římsa, nadsvětlíky odděluje zděný pás. Po obou stranách všech otvorů jsou pilastry s římsovou hlavicí, sahající až pod balkón, umístěný v šíři těchto tří os v prvním patře. Obdélný balkón, podpíraný čtyřmi sloupy s římsovou hlavicí, tvoří vstupní portikus. Ostatní osy přízemí vyplňují dvoukřídlá okna s poutcem oddělenou dvoudílnou horní větrací částí, v ose deváté zprava je okno zabedněné. Bosáž nad okny přerušuje jednoduchý hlavní klenák, oproti ní ustupující. Nad horním okrajem bosáže je římsa, která se nad klenáky zalamuje. Spolu s bohatě profilovanou římsou se zubořezem, situovanou pod parapetními poli oken v prvním patře, vymezuje pás, který je hladce omítnutý. Plocha prvního a druhého patra je opatřena v omítce provedenou imitací kvádříkového zdiva, až na pás pod okny v prvním patře a pod hlavní římsou, kde je omítka hladká. Okna, respektive vstupy na balkón, jsou dvoukřídlá, s poutcem oddělenou horní větrací částí, umístěná v mělké špaletě. V prvním patře mají otvory bohaté orámování. Nahoře a po stranách je profilovaná šambrána, nad ní je štukový reliéf. Jde o hlavu divého muže, zobrazenou en face, s listy na hlavě a po stranách obličeje. Do stran směřuje olistěný stonek, rozvětvující se do stáčených částí, zakončených stylizovaným květem nebo listem. Vně šambrány je po stranách okna další rám, v jehož vpadlé ploše je pásový rostlinný dekor. Nad okny je trojúhelný fronton, pod dolním okrajem se zubořezem, nesený dlouhými volutovitými konzolami. Jinak je tomu u okna v pravé krajní ose. To má nahoře půlkruhový tvar, lemovaný profilovanou šambránou. Po bočních stranách je pilastr s jednoduchou patkou a římsovou hlavicí. Směrem vně jsou další podobné pilastry, avšak vyšší, které podpírají pás kladí. To se nad pilastry zalamuje a nahoře má zubořez. Nad kladím se zvedá fronton segmentového tvaru. Pod okny je parapetní pole, vymezené po stranách pilířky. U os v rizalitu je zde vždy šest kuželek, jejichž střední část má spíše geometrický tvar, u osy sedmé a deváté zprava je pole prázdné. Pod okny probíhá profilovaná římsa a ještě níže plochý pás – obojí se u pilířků zalamuje. Plocha, kterou vymezují a pás nad podokenní římsou, jsou na rozdíl od zbytku patra hladce omítnuté. V ose osmé zprava se nachází malý balkón, nesený dvěma velkými volutovitými konzolami s vegetabilním dekorem. Balkón je proveden obdobně jako parapetní pole os rizalitu – se stejnými pilířky a kuželkami (na přední straně je shodně s poli šest kuželek, na bočních pak kuželka jedna). V druhém patře jsou stejná okna jako v patře prvním, jejich orámování je však jednodušší. Nahoře a po stranách mají profilovanou šambránu, pod okny probíhá po celé šíři stěny profilovaná římsa, pod okny se zalamující a nesená vždy dvěma volutovitými konzolkami. Podobná římsa se nachází i v horní části, nad okny se zalamuje velmi výrazně, takže zde značně vystupuje. Plocha mezi touto římsou a horní částí šambrány je hladká, stejně jako pás pod a nad podokenní římsou a nad nadokenní římsou. Stěnu ukončuje bohatě profilovaná římsa s perlovcem, rostlinným dekorem, zubořezem a vejcovcem. Na fasádě vpravo od okna v krajní pravé ose přízemí je pamětní deska, upomínající na pobyt Alexandra von Humboldt. Valbová střecha křídla, krytá plechem, je v dolní části zkosená. V této partii jsou do ní zasazeny velké zděné vikýře, jejichž vrchol sahá až ke zlomu tvaru střechy. Přední stěna vikýře má většinu své plochy vystupující, zasazeno je v ní ve špaletě poměrně velké dvoukřídlé okno s poutcem odděleným půlkruhovým hořejškem. Okno lemuje profilovaná šambrána s hlavním klenákem. Klenák zasahuje horní částí do profilované římsy, která obíhá všechny tři stěny vikýře. Pod touto římsou je u obou nároží ještě druhá, více vystupující. Na přední stěně vrcholí vikýř segmentovým frontonem, jehož bohatě profilované orámování přechází i na boční stěny. Na této straně křídla je vikýřů celkem osm – odpovídají osám fasády, až na rizalit s osami pátou a šestou zprava, kde je vikýř pouze jeden. V pravé krajní ose, kde je střecha vyvýšená (v rozsahu této osy, nárožní osy a osy první zleva severního průčelí severního křídla), má vikýř drobné odchylky. Šambrána je profilovaná pouze v horním oblouku, chybí hlavní klenák, horní římsa přední stěny je jen v předstupující části vikýře a nepokračuje na jeho boční stěny a chybí nižší římsa. Na bočních stěnách je u nároží a nahoře lizéna. Navíc je zde však balustráda, situovaná po obou stranách vikýře. Její provedení je obdobné, jako u balkónů – na každé straně je pět kuželek, doplněných na vnější straně pilířkem, který má nahoře a dole profilovanou římsu. Horní římsa, oproti pilířkům ustoupená, vede i nad kuželkami a zalamuje se i na stěně vikýře, kde tak vytváří dojem druhého pilířku. V jižní části je jihovýchodní průčelí východního křídla čtyřosé, v jeho provedení jsou oproti severní části odchylky, byť základní členění je obdobné. I zde je přízemí opatřené plastickou pásovou bosáží, která je pod okny doplněná o svislé členění. Všechny osy zde tvoří dvoukřídlá okna s poutcem oddělenou horní částí, která je však půlkruhového tvaru. Podél oblouku se bosáž zalamuje do pozice klenáků, nahoře je jednoduchý hlavní klenák. Nad horním okrajem bosáže je vysoká profilovaná římsa, subtilnější římsa pak probíhá i pod okny. Vodorovné členění doplňují ještě další dvě tenké římsy, nacházející se mezi okny v patách oblouků a o něco níže (dolní je tenčí, než horní). Plocha prvního a druhého patra je opatřena v omítce provedenou imitací kvádříkového zdiva až na pás pod okny v prvním patře a pod hlavní římsou, kde je omítka hladká. V obou patrech jsou stejná okna - dvoukřídlá, s poutcem oddělenou dvoudílnou horní větrací částí. Okna v prvním patře mají nahoře a po stranách profilovanou šambránu se zvýrazněnými patkami. Nad okny je vystupující obdélné pole bez výzdoby a ještě výše trojúhelný fronton. Pod okny je rovněž vystupující parapetní pole a průběžná profilovaná podokenní římsa. Plocha stěny pod okny je omítnutá hladce. Průběžná nadokenní a podokenní římsa je i u oken v druhém patře. Stejné jsou také šambrány, nahoře je však místo frontonu pouze profilovaná římsa. Pod okny chybí parapetní pole, jsou zde jen dvě ploché konzolky. Stěna mezi nadokenní římsou a římsou hlavní je hladká. Profilovaná hlavní římsa je opatřená zubořezem. Nad ní se zvedá atikový nástavec se čtyřmi dvoukřídlými okny, odpovídající svým rozmístěním osám dolní části. Rozdělují ho pilastry s vysokou patkou a římsovou hlavicí, v ploše mezi osami spojené dole lizénou. Po celé šíři atiky je nahoře vodorovná lizéna, nahoře a dole lemovaná římsou. Zalomení lizény je zároveň hlavicí pilastru. Severovýchodní nároží, kde se stýkají obě křídla budovy, má členění stejné jako severní část jihovýchodního průčelí východního křídla. V konvexní přízemní části, napojené na obou stranách na koso, se nachází půlkruhově zakončené dvoukřídlé okno v profilované šambráně s vysokým hlavním klenákem. V prvním patře jsou převážně prosklené dveře na zde umístěný balkón, které mají nahoře poutcem oddělenou půlkruhovou prosklenou část. Orámování otvoru je stejné jako u okna v ose první zprava v severní části jihovýchodního průčelí východního křídla. Balkón oválného půdorysu má zábradlí tvořené třemi poli stejných kuželek jako v parapetních polích zmíněného průčelí, přerušených pilířky s římsovou hlavicí. Okno v druhém patře je včetně orámování stejné jako v severní části jihovýchodního průčelí východního křídla. Nad hlavní římsou se zvedá nástavec s bočními pilířky, nahoře lemovaný profilovanou římsou (pokračující z východního i severního křídla). Nad ním je trojstěnný vikýř, stejný jako v osách u nároží na jihovýchodní a severní straně. Zde je však situovaný kamenný erb, který zasahuje do nástavce. Jde o erb rodu Clary-Aldringen, lemovaný po stranách volutovými křídly a dole festonem s rozvinutými květy, listy a stuhami. Severní průčelí severního křídla je provedeno obdobně jako severní část jihovýchodního průčelí východního křídla. Rozdíl je zejména v tom, že tříosým úsekům mezi rizality ve východním křídle odpovídají v křídle severním úseky pětiosé. V prvním patře se nacházejí dva shodně provedené obdélné balkóny, a to v šíři os třetí, čtvrté a páté od východu (zleva) a druhé, třetí a čtvrté od západu (zprava). Jejich vzhled je podobný jako u východního křídla, avšak na rozdíl od něj tyto balkóny nenesou sloupy, ale mohutné konzoly. Jde vždy o šest volutovitých konzolí, zdobených rostlinnými motivy. Přední stranu zábradlí balkónů tvoří pět polí, oddělených pilířky s vysokou patkou a římsovou hlavicí. V polích je střídavě šest a pět kuželek stejného provedení, jako u jihovýchodního průčelí, na bocích jsou vždy kuželky dvě. V krajní východní (levé) ose je v prvním patře stejné okno, včetně orámování, jako v krajní pravé ose jihovýchodního průčelí východního křídla. I u severního křídla je jeho valbová střecha, krytá plechem, v dolní části zkosená a opatřená stejnými vikýři jako jsou v severní části jihovýchodní strany východního křídla. Také zde je dodržen jejich rytmus, odpovídající osám fasády, až na střední rizalit s pouze jedním vikýřem. V krajní levé ose je opět vikýř s balustrádou a odchylkami v členění a zbývající vikýře jsou provedeny shodně – stejně jako ve východním křídle. Na západě se k severnímu křídlu připojuje novodobá přístavba, spojující objekt s lázeňským domem, zvaným Nový.