Jedná se o důlní dílo, které je ztotožňováno s dolem označovaným v 16.–17. století jako Hatschwatsch. Novodobý název je Bleystollen (Olověná štola). Předmětem památkové ochrany jsou povrchové projevy hornické činnosti (ústí štoly se zářezem v terénu a haldou, těžební jámy s odvaly, propadliny) a podzemní prostory dolu (štola, chodby, komora s vysekanými letopočty, hloubení a hlavní komora). Důl je otevřen ručně sekanou štolou s typickým lichoběžníkovým profilem. Průběh je klikatý. Do chodby vnikají v její přístupné části dva komíny, z nichž druhý má obdélníkovitý ručně sekaný profil. Za tímto komínem se nachází menší komora s vysekanými letopočty odpovídajícími novodobému zmáhání díla: 1768; 1833 s nápisem HÄ.J. (J. Höniger). Dále pokračuje ručně sekaná chodba až k místu menší vytěžené komory, v níž je v úrovni štoly zachován zbytek dřevěného povalu s rumpálem, pod nímž je asi 10 až 12 m hluboké hloubení, zatopené vodou. Odtud vede dále krátká chodba půlkruhového profilu (novodobější přerážka staré chodby) k mohutnému závalu, za nímž je hlavní dobývka s hloubením (dnes nepřístupná). Mezi druhým komínem a krátkou chodbou u závalu je asi o 2 m výše paralelní chodba půlkruhového profilu, ražená pravděpodobně v 18.–19. století, která je vyskládaná hlušinou. Pozdější zmáhací práce v 60. letech 20. století již nezpřístupnily hlavní komoru. V r. 1997 došlo v dole k závalu a dnes je důl nepřístupný. Ústí štoly bylo v r. 2004 opatřeno kamenným zděným portálem s ocelovou mříží. Celková známá délka dolu činí asi 200 m. Povrchový areál Olověné štoly zaujímá plochu 17434,57 m2, lokalita je porostlá smrkovým lesem.