Nejhodnotnější část zástavby Luhačovic se nachází severovýchodně a je zastoupena cenným architektonickým souborem lázeňských staveb, s dominantním podílem objektů architekta Dušana Jurkoviče (Jurkovičův dům, Chaloupka, Jestřabí, areál vodoléčebného ústavu), ale také solitérními vilami v historizujícím nebo alpském stylu či stavbami meziválečné či poválečné architektury reprezentované Společenským domem a Velkou kolonádou. Všechny lázeňské objekty obepíná bohatý prstenec parku a lesoparku, nástupce původních nivních luk z předlázeňské doby. Urbanisticky tato část kopíruje tok a údolí řeky Šťávnice ve směru od jihozápadu k severovýchodu. Centrální urbanistický prostor představuje plocha Lázeňského náměstí s promenádní ulicí Dr. Veselého, kompaktnější architektonické celky solitérních vil a lázeňských penzionů jsou v Pražské a Bílé čtvrti. Jádro lázní reprezentuje architektonickou tvorbu předních českých architektů i nejdůležitější stylové proudy 1. poloviny 20. století, citlivě doplňující původní Jurkovičův odkaz. Jihozápadním směrem od nového centra městské části, zastoupené náměstím 28. října, již lázeňský charakter města postupně nahrazuje smíšená zástavba podél hlavní dopravní tepny, ulice Masarykovy. Původní historické jádro města se zámkem přestavěným na místě staršího objektu v polovině 18. století je již značně poznamenané novodobou panelovou výstavbou.