Jádrem MPZ je soustava dvou propojených náměstí, Palackého a Masarykova. Nepochybně středověký původ obou náměstí je podmíněn průběhem komunikačních tras a modelací terénu. Východní části Palackého náměstí dominuje areál zámku se zahradou. Pozdně barokní zámek nechal na místě staršího sídla vybudovat Heřman Hamilton z Blümegenu mezi lety 1749-70. Se zámkem sousedí komplex bývalého kláštera milosrdných bratří, který v současnosti slouží jako nemocnice. K původně baroknímu objektu byla v letech 1909-1911 přistavěna secesní přístavba, zároveň byla v zahradě vybudován vykropní kaple a márnice. Jihovýchodně od zámku stojí kostel sv. Vavřince. Pozdně barokní podoba kostela vznikla přestavbou v roce 1792 se začleněním věže starší svatyně. Zástavba Masarykova náměstí byla v 70. a 80. letech silně poznamenána necitlivými demolicemi. Na místě vzniklo několik předimenzovaných objektů občanské vybavenosti, z nichž zejména objekt domu kultury zcela pozměnil původní půdorys náměstí. Z původní zástavby se náměstí dochovalo několik měšťanských domů s historizujícími fasádami, budova nové radnice z roku 1888 či novorenesanční budova měšťanské školy. V 18. století zaznamenalo město značný rozmach, během kterého došlo prudkému nárůstu drobné chalupnické a domkářské výstavby v předměstských ulicích. Maloformátová venkovská zástavba je dodnes jedním z charakteristických rysu MPZ Vizovice. Další stavební rozvoj město zažilo v první polovině 20. století. Významnou komunikací se stala Slušovská ulice spojující náměstí s vlakovým nádražím. Vznikla zde celá řada rodinných vil, sokolovna a ovocnářská škola. Architektura těchto staveb je silně ovlivněná nejen doznívající secesí ale také prvky lidové architektury. Se secesní architekturou se ojediněle můžeme setkat i v jiných částech města, domy č. p. 365 a 572 na Říčanské ulici či fasáda barokního domu č.p. 361 na Palackého náměstí.