Předcházející dům z roku 1900 musel ustoupit při budování stanice Můstek trasy A v roce 1973. Již v roce 1972 proběhla architektonická soutěž pro 4 vyzvané kolektivy. Bez účasti Jan Šrámka a Aleny Šrámkové. Přesto ve stejném roce, nespokojen s výsledky soutěže, Útvar hlavního architekta pověřil novým projektem poté Jana Šrámka, který následně přizval ke spolupráci Alenu Šrámkovou. Konstrukce budovy musela navazovat na budovanou stanici. Ocelový skelet autoři využili pro doposud nevídanou kompozici stavby. Pojetí fasád, které vznikalo na základě mnoha desítek skic a studií postupně dospělo k novátorskému řešení, které nečekaným způsobem konfrontuje prvky modernismu s tradičními motivy. Kamenné fasády s okny, hodinami či římsou sna nároží spojuje prosklená „konstruktivistická“ vertikála. Dnes již ikonická stavba je obecně považována za jednu z prvních postmodernistických staveb v Československu, která se navíc citlivě zapojuje do kontextu. Velká část přízemí původně sloužila jako vstup do vestibulu metra, první patro zaujímal grill bar, jehož vystoupená okna do Václavského náměstí odkrývají stropní konstrukci prvního patra. Kanceláře ředitelství ČKD se nacházely ve druhém až čtvrtém patře. Na střeše bývala restaurace Modrá terasa. Ministerstvo kultury prohlásilo již roku 1992 dům ČKD za kulturní památku, ten se tak stal naší nejmladší chráněnou stavbou. Roku 2003 prošla budova celkovou rekonstrukcí pod dohledem Aleny Šrámkové. Spodní část stavby zabral obchod, horní patra včetně terasy slouží kancelářím, v exteriéru si však stavba zachovala svůj silný charakter.