Blok třípatrových domů, v jádře dvoutraktových složitější dispozice vystavených v jednotném architektonickém stylu v kombinaci hladkých obkladů s hrubou omítkou v průčelí. Dům č. p. 132 má třináctiosé hladké průčelí s kamenným soklem a pravoúhlými obchodními výkladci v přízemí, ve kterém je umístěn vstupní portál s kamenným ústupkovým rámem. Fasáda s pravoúhlými okny v kamenném rámu s lištou a jednoduchou kamennou římsou je v obou krajních osách akcentována mělkými rizality. Dům č. p. 127 ve střední části bloku předstupuje jako rizalit celé fronty průčelí. V rámci kinosálu a pasáže vybudovaného v suterénu zabírá východní polovinu celého vnitrobloku. Přízemí, otevřené vysokým kamenným portikem o čtyřech hranolových pilířích, nese trojosé průčelí. Koncepce fasády je podobná jako u předchozího objektu. doplněná o figurální kamenné reliéfy představující různé obory lidské práce, jako hutnictví, výrobu automobilů, zednictví apod. . Dům č.p. 626 je obdobné koncepce s přízemní zónou obloženou kamenem a jedenáctiosém průčelím v mělkých rizalitech uzavřeným kamenným dvojřímsím. Pravoúhlý vchod zhruba uprostřed je akcentován plastickým ostěním s kovovou deskou Hutního projektu v nadpraží. Nad kamenným pravoúhlým portálem jsou osazeny dvě kovové plastiky: žena s dítětem a žena se snopem obilných klasů. Nad okny přízemí téže části domu jsou v omítce provedeny pravoúhlé mělké reliéfy, s námětem kompozic složených z různých zemědělských a průmyslových nástrojů a zbraní, v jejichž centru je vždy věnec. Obsah i forma výzdoby vychází z oficiálního umění komunistického režimu v padesátých letech a odráží dobovou politickou situaci.