Autoři: Jan Sapák, Ludvík Grym, Jindřich Škrabal Brno-město, Rašínova 692/4 Nový stavební záměr paláce Kapitol byl zásadně předurčen okolními budovami, které jsou v současné době obětí ztráty památkového fondu v důsledku změny způsobu prohlašování za památky (č. MK 75606/2020 OPP, Změny u „pozdě zapsaných“ památek v Ústředním seznamu kulturních památek ČR ze dne 7. 12. 2020). To se týká neogotického nájemního domu stavitelů Wenzela Foita a Emila Paikera (Jakubské náměstí 101/2; dům z roku 1905 podle projektu Maxima Johanna Montera), jehož fasáda se secesními prvky je otevřená do Jakubského náměstí. Dále jde o historizující blok domů, které z Rašínovy ulice nárožím zasahují do náměstí Svobody (Rašínova čp. 103/2, dům z let 1900-1901 stavitele T. Kletzela podle projektu Martina Fleischhackera). Dům na nároží Rašínovy ulice a náměstí Svobody ze začátku 20. století je pětipodlažní, s převýšeným obchodním parterem. Současná fasáda je značně pozměněna zejména v pravé části průčelí do Rašínovy ulice. V celém parteru byla původní průběžná pásová bosáž překryta novodobými úpravami výkladců. Druhý soused, o dva roky starší neogotický dům naproti kostelu, je rovněž pětipodlažní, s jednoosým zkoseným nárožím, lemovaným dvěma vystupujícími arkýři na výšku tří podlaží, v nejvyšším patře zakončenými balkony a završenými protaženými štíty se slepými kružbami. Vstup do tohoto velmi bohatě zdobeného a členěného domu je z nároží, převýšený parter s výkladci je zvýrazněný průběžnou bosáží. Palác Kapitol stojí na rušné třídě v historickém jádru města, v městské památkové rezervaci. Parcela určená pro výstavbu víceúčelového domu byla zajímavá tím, že se zde střetávají linie dvou uličních čar a že zde byla historická urbanistická premisa: poté, kdy v roce 1899 bylo po demolici staré fary otevřeno nové napojení na Velké náměstí, dnešní náměstí Svobody, měla zde podle doporučení vídeňského urbanisty Camilla Sitteho být vytvořena piazzetta. Na tento záměr navázali po sto letech autoři nové budovy a návrh koncipovali takovým způsobem, aby volný prostor před kostelem byl zachován. Stavební parcelu vyplnili ocelobetonovým skeletem s dispozicí příčného trojtraktu. Založení 11 metrů hluboko pod úrovní ulice bylo nutné pro umístění podzemního parkovacího automatu, který s vjezdem z Rašínovy ulice má kapacitu 50 parkovacích míst. Materiálově autoři navazují na tradici prvorepublikového funkcionalismu. Atypické výplně otvorů s dřevěnými rámy tvoří pásy oddělené plnými plochami parapetů obložených drážkovanou alpskou rulou. Vstupní část, orientovaná do piazzetty, je inverzně zalomená do rohu v návaznosti na neogotického souseda. Na svoji funkci a význam upozorňuje vertikalitou celoplošného prosklení na výšku budovy. Vertikalita, korespondující s věží protějšího kostela, je zdůrazněná bočními pilastry, opět obloženými přírodním kamenem, a zejména do nebe namířeným „kopím“ dřevěného vlajkového stožáru. Prosklený parter je členěn subtilními hliníkovými profily, skleněné výplně na celé budově jsou v zeleném tónu. Stejně jako celá fasáda, tak i interiéry jsou řešeny atypicky-autorsky, s autorským mobiliářem a vybavením. Z celého přístupu a řešení je zjevná snaha o navázání na tradici meziválečného brněnského funkcionalismu, což bylo typické pro generaci mladých architektů, kteří svoji profesní dráhu nastoupili v devadesátých letech minulého století. Tento záznam zpracovala Renata Vrabelová v rámci projektu „Novostavby v historickém prostředí“ jako součásti národní a kulturní identity ČR“, DH23P03OVV017. Výzkum analyzuje vztah novostaveb vzniklých po roce 1989 k historickému prostředí, do něhož byly umístěny. Projekt je financován Ministerstvem kultury z Programu aplikovaného výzkumu a vývoje.