Novorenesanční stavba. Monumentální vpodstatě dvoupatrové hlavní průčelí má dvacetpět okenních os. Patnáct os fasády na východní straně náleží původní Ullmannově stavbě z let 1858- 61, západní část pochází z Schachnerovy dostavby z roku 1895 (dostavba zabrala původní čp. 335,338,1014, stylově jednotné novorenesanční řešení navázalo na Ullmannovu stavbu). Úprava pro účely Akademie věd v r. 1954-56 se výrazněji dotkla především interiéru, severovýchodní terasa byla přebudována na garáže. Vzhledem k rozdílu v úrovni terénu ulic je objekt vzásadě nepodsklepen (resp. suterén při Národní je v úrovni přízemí při ulici Krocínove a Divadelní). Starší Ullmannova část a jižní část Schachnerovy dostavby jsou dvoupatrové, ostatní budovy o patro nižší. V suterénu prochází vlevo průchod z Národní do Divadelní ulice. Hlavní průčelí je v přízemí masivní, mezi patry děleno římsami. Po stranách vystupují tříosé rizality se vstupy, a dvouosé nárožní rizality. Ve vlysu korunní římsy prolomena oválná okénka. Nad římsou probíhá balustrová atika s obelisky a sousošími nad rizality. Vchody a okna přízemí i všech pater jsou polokruhově ukončena. V rizalitech oddělují okna dvojice kanelovaných sloupů, ostatní okna oddělena pilastry. Severní fasáda je pohledově obohacena třemi vystupujícími křídly. Zadní pohled je silně znehodnocen vestavěním garáží pod terasou. Vnější reprezentativní vzhled objektu doplňují velkolepě řešené interiéry. Exteriér objektu pojat jednotně novorenesančně, interiéry Schachnerovy části převážně novobarokní.