Vodní náhon s akvaduktem klenoucím se nad říčkou Kamenicí je postaven ve východní části obce, jižně od silnice Česká Kamenice – Kytlice. Náhon, kterým byla přiváděna voda k akvaduktu, začínal přibližně 200 metrů proti proudu řeky jihovýchodně od tělesa železniční dráhy. Z této části je v současnosti v terénu dosud patrný mělký příkop probíhající mezi řekou a železniční. Propustek, kterým náhon procházel tělesem železnice je v současnosti zasypán. Na druhé straně železničního náspu je z náhonu dochováno několik posledních metrů před samotným akvaduktem (viz zákres). Fragment je vyzděn z kamenných kvádrů. Akvadukt tvoří jednoobloukový most přes řeku Kamenici vyzděný z lomového kamene. Nároží půlkruhového oblouku je armováno pískovcovými kvádry. Na obou stranách jsou k tělesu mostu přiloženy široké opěráky, které jsou rovněž vyzděny z lomového kamene. Vrchní stranu opěráků kryjí kamenné desky. Mostovka je lemována nízkou kamennou zídkou. Na mostovce jsou napříč položeny betonové kvádry, na kterých bylo položeno dřevěné koryto náhonu. Plocha za akvaduktem bylo v pozdějších letech zcela proměněna a po náhonu, který přiváděl vodu do továrny, nejsou žádné stopy. Jak celé zařízení vypadalo, popisuje vodní kniha z roku 1886: „Odvod vody nastává uprostřed 6 m dlouhého a 4 m širokého kamenného jezu (Steinwehre), na němž je postaven korunní práh (Kronenschwelle). Vtokové stavidlo (Einlaufschütze) má 2 otvory 0,88 m světlé šířky. Stavidlové desky (Schützenbretter) jsou 0,75 m vysoké. Šířka vrchní stoky (hořejší náhon, Obergraben) činí 2,5 m. V profilu 178 je zabudováno stavidlo hořejšího náhonu (Obergrabenschütze) o šíři 1.8 m a vlevo od něj je jalové stavidlo (Wildfluderschütze) široké 1,14 m s výškou stavidlových desek 0,56 m, na něž navazuje 5.4 m dlouhý žlab jalové stoky (Wildfludergerinne) jež přechází v jalovou stoku (Wildfludergraben). Od profilu 178 k profilu 257 je náhon po obou stranách zděný a 1.8 m široký. V profilu 196,6 až 217 prochází náhon skrz železniční násep pomocí klenutého propustku o světlé výšce 1,05 m a šířce 2 m. Od profilu 257 po 350 je náhon tvořen 1,58 m širokým a 0,35 m vysokým dřevěným žlabem, jež pokračuje na hráz, která přechází v profilu 282,3–289,9 půlkruhový kamenný most přes řeku Kamenici. Od profilu 350 po 380 jsou břehy náhonu bedněny fošnami a k profilu 540, k začátku dílenského žlabu (Werkgerinne), prkny. Šíře náhonu zde činí 1,70 m. V profilu 497 se rozvětvuje jalová stoka, ta je ale nyní uzavřena zahrazením. K tomu náležející stavidlo je 1,20 široké a 0,37 m vysoké. V profilu 529 a 531 odvětvuje dřevěné potrubí do továrny. Dílenský žlab (Werkgerinne) dosahuje v profilu 540–612,2 šířku 1,60 m, výšku 0,42 m a pokračuje přes hráz (Damm). Dílenské stavidlo (Werkschütze) je 1,55 m široké. Za ním je přepadový žlab (Aufschlagssgerinne) 1,1 m dlouhý. Před dílenským stavidlem je v levém okraji žlabu 1,02 m široký, 0,33 m vysoký výřez, na nějž se napojuje 5,9 m dlouhý, 64 cm široký jalový žlab (Freifludergerinne), což ústí do 24 cm široké jalové hadice (potrubí?, Freifluderschlauch). Vodní kolo (Wasserrad) má průměr 9,05 m a světlou šíři 1,68 m. Odpad (Untergraben) začíná vést v 23 m dlouhém půlkruhovém kanále, pak 7 m v otevřeném.“ Další zápis ve vodní knize je z roku 1913, kdy Firma A. Meinl's Erben osadila v továrně turbínu o průměru 9,40 m.