altán

Zahradní altán, postavený na exponovaném místě lázeňského parku (v prostoru mezi hlavním vřídlem a lázeňskou budovou) je z hlediska kompozičního a kulturně společenského využití významným objektem lázní. Pochází z pozdějšího období, navazující na novorenesanční výstavbu lázní z let 1875 – 1900. Jedná se o lehkou stavbu dřevěné konstrukce posazenou na polygonálním (devítiúhelníkovém) půdorysu o výměře 50 m2, vymezeném kamennou zídkou soklu (kyklopské zdivo) se dvěma protilehlými kamennými schodišti. V rozích polygonu umístěné sloupy nesou dřevěnou konstrukci střechy shodného půdorysu se helmicovitě vyklenutým střešním pláštěm ukončeným podobně vyklenutým „sanktusníkem“ s výtvarně pojednaným kovovým hrotem s hromosvodem. Střecha je krytá plechem, natřeným v barvě rádoby připomínající měděnku. Prkenná podlaha je po obvodu mezi jednotlivými sloupy ohraničena dřevěnou balustrádou s madlem, posazenou na profilované betonové římse a v ose schodišť s dvoukřídlými brankami. Přesahující část střechy je nesená dřevěnými konzolami, vybíhajícími v ose sloupů z ozdobného pásu tvořícího součást podpůrného systému mezi nosnými sloupy a střešní konstrukcí. Strop altánu tvoří palubky, horizontálně pokládané mezi latě, paprskovitě vybíhající z výše položeného centra stropu. Z vnitřních boků sloupů jsou dochované zbytky po vodících lištách pro žaluzie, které se spouštěly v jednotlivých polích mezi sloupy pomocí rolovacího zařízení, umístěného po obvodu uvnitř střešního prostoru. Všechny dřevěné prvky altánu jsou zdobně profilované.