Lokalita Tabulová hora se nachází na výrazném plató s rozlohou asi 7,6 ha s nadmořskou výškou 458 m. Na jihovýchodní části lokality jsou patrné nevýrazné pozůstatky valu z doby popelnicových polí. V tomto období byla součástí areálu hradiště také dvě předhradí vymezená samostatnými valy. Tato předhradí zaujímala plochu mezi hlavním plató (akropolí) a sedlem u Sirotčího hrádku. Celý ohrazený areál hradiště tak v době nejintenzivnějšího využívání dosahoval plochy 20 ha. Nálezy z lokality uvedl již roku 1873 J. Liedermann, na opevnění upozornil poprvé roku 1885 J. Havelka. V roce 1950 byl v sedle mezi Tabulovou horou a Sirotčím hrádkem (tedy v prostoru ohrazeného předhradí) během planýrky terénu pro fotbalové hřiště nalezen depot bronzových předmětů. V letech 1952 a 1958 byl proveden zjišťovací výzkum Archeologickým ústavem v Brně (J. Říhovský). Výzkum se zaměřil v jižní části hradiště na prostor vstupu a opevnění tvořeného hradbou a příkopem kultury mohylové ze střední doby bronzové a kultury středodunajských popelnicových z mladší a pozdní doby bronzové. Nálezy prokazují také aktivity v pozdní době kamenné a kultury únětické ze starší doby bronzové. Lokalita je dlouhodobě vystavena intenzivním aktivitám nelegálních hledačů pokladů. Od roku 2008 do současnosti probíhají na lokalitě organizované badatelské detektorové prospekce. Nejintenzivněji byla lokalita využívána na přelomu mladší a pozdní doby bronzové, kdy ohrazený sídlištní areál zabíral největší plochu. V této době hrála lokalita nejspíše významnou nadregionální roli. Výzkum prokazuje přítomnost elit, dálkových kontaktů, kovolitectví. V roce 2022 byl během detektorové prospekce nalezen bronzový depot na jižním svahu Tabulové hory. Lokalita Kotel se nachází na prostředním ze tří hlavních pálavských kopců - Oboře. Kopec má podlouhlý tvar (osa SSZ a JJV) s dvěma vrcholy na koncích – Obora na severním (483 m.n.m.) a Pálava na jižním (461 m.n.m.). Nejstarší zmínky o lokalitě pochází od J. Liedermanna (1873), který ji uvedl do literatury pod pomístním německým názvem der Kessel (Kotel). Lokalitu zmiňuje také I. L. Červinka (1902). Teprve J. Říhovský si v 50. letech povšiml nepatrného valu, resp. žlábku běžícího podél východní hrany kopce v délce asi 800 m a zároveň datoval lokalitu na základě sběrů do „staršího halštatského období“. Další nálezy pocházejí až z detektorových prospekcí započatých v roce 2014. Spektrum nálezů dokládá osídlení od starší doby bronzové do doby popelnicových polí, kam zároveň spadá nejpočetnější soubor keramiky. Ojedinělé nálezy pocházejí také z doby halštatské. Během prospekcí byl objeven druhý val s pozůstatkem vstupu na jižní straně vrcholu Obora, kde se také koncentruje nejvíce nálezů. Val okolo satelitního sídliště, avšak již mimo areál samotného hradiště byl objeven u západního svahu kopce.