Výšková budova vysílací techniky byla postavena dle projektu architekta Jiřího Holého a jeho kolektivu ze Spojprojektu. Jedná se o elegantní štíhlou budovu se zkosenými nárožími, jejíž konstrukce je odolná proti seizmickým otřesům. Budovu završuje zvlněná laminátová manžeta opláštění technického podlaží, které je prostupné elektromagnetickému záření, a subtilní korunní římsa. Autoři budovy dbali na celkové panorama Prahy, tudíž je výšková budova k městu obrácena svou užší stranou a při pohledu z centra (při průhledu nad Vltavou) působí budova dojmem útlé věže. Tento dojem podtrhuje i zkosení protáhlých půdorysů na obou koncích. Průčelí budovy pokrývají jednoduché a elegantní skleněné závěsové stěny s hliníkovými rámy a zkosené stěny pokrývá plošný hliníkový obklad. V nízké členité podnoži se soustředí převážně frekventované technologické provozy. Plášť podnože tvoří pestrá směs závěsových stěn a pásových oken s hliníkovými rámy, pastelových skleněných mozaik a krémově bílých keramických obkladů od Jaroslava Šebesty. Nízká podnož je také provzdušněná dvěma odpočinkovými atrii se zelení, vodními plochami a plastikami Břetislava Bendy. Druhá etapa výstavby areálu byla zahájena výstavbou budovy Televizních novin podle projektu architekta Františka Šmolíka. Jedná se o nízkou budovu s výrazným vertikálním rastrem fasád. Lehké prosklené stěny za sloupky se objevují v kombinaci s plnými stěnami obloženými kabřincem. Celek doplňuje řada uměleckých děl, např. od Františka Ronovského, Vladimíra Kopeckého, Jana Hladílka, Karla Součka, Jiřího Nováka či Břetislava Bendy.