areál zámku
Katalogové číslo
1000152223
Kraj
Liberecký kraj
Okres
Semily
Obec
Hrubá Skála
Část obce
Hrubá Skála
Katastrální uzemí
Hrubá Skála
Adresa
  • Hrubá Skála, č.p. 1
  • Hrubá Skála, č.p. 3
Typ
zámek
Kategorie
areál
Archeologický potenciál
Archeologická souvrství v areálu zámku a blízkém okolí. Nálezové vrstvy i na jižním skalním bloku. Pro terénní parkové úpravy na jižním skalním bloku použit materiál ze spáleniště západního předhradí.
Sloh
renesance

Anotace

Zámek stojí na místě původního hradu ze 14. století vybudovaného v příhodné poloze dvou pískovcových skalisek s příkrými stěnami. Současný vzhled zámeckého areálu je přes částečné renesanční úpravy v 17. století dokladem velké přestavby z roku 1859.

Dějiny

Hrad patrně založil založil Hynek ze sousedního Valdštejna v rámci dělení rodové domény před rokem 1353. Tento rod držel hrad do konce 14. století. V letech 1416-1460 patřil hrad pánům z Jenštejna. Pak hrad patřil Zajícům z Házburka. Roku 1469 byl hrad obléhán královským vojskem. Od roku 1492 majetkem Svojanovských z Bozkovic a od roku 1524 Smiřických, kterým hrad náležel až do třicetileté války. Za Smiřických byl hrad přestavěn na trojkřídlý renesanční zámek. Po třicetileté válce se stala Hrubá Skála majetkem Valdštejnů, původně měl být zámek stržen, ale nakonec došlo jen k zasypání příkopu. Roku 1710 zámek vyhořel a byl rozšířen. Další požár byl v roce 1804, kdy vyhořelo západní předhradí. Z této doby pochází dnešní podoba podhradí. Roku 1821 kupuje zámek Jan Lexa z Aehrenthalu. Roku 1859 byl zámek pseudogoticky přestavován profesorem Bernardem Grueberem. Dnešní podobu získal zámek během přestavby v roce 1923.

Popis

Hrad nebyl doposud blíže zkoumán. Hrad byl situován na dvou podélných pískovcových blocích, oddělených mohutnými přírodními rozsedlinami. Podoba středověké zástavby předhradí není známá. Příkop mezi předhradím a jádrem hradu byl uzavřen hradbami. Jižní hradba se dochovala. Zda byl jižní konec hradního jádra bez zástavby jako je to mu dnes i ve středověku nevíme, příliš pravděpodobné to ovšem není. Dnešní vstupní křídlo je cele renesančního původu s výjimkou vnější původně hradební zdi. Příčné severní křídlo a jižní palác nejasného staří navozují představu, že by se mohlo jednat o dvoupalácovou dispozici. K severnímu palácovému křídlu přiléhá čtverhranná věž nejasné datace. Ve skále je zde vytesáno několik suterénních prostor. V 15. století byla zřízena předsunutá bašta, zvaná Prachárna. Na západní a obou bočních stranách byla hrana skalního bloku zajištěna valem. V jihozápadním nároží se nacházel obdélný zahloubený objekt.

Stáhnout data v XLS

Seznam pramenů/literatury

Všechny zdroje v evidenci NPÚ