Jedná se o dvoukřídlou, dvoupatrovou, podsklepenou budovu krytou sedlovou střechou, nad uličním nárožím zvalbenou. Křídla jsou asymetricky dlouhá, na jižní šestiosé průčelí do Palackého náměstí navazuje delší západní dváctiosé průčelí do Tesařova náměstí, z čehož okrajová severní část o šíři tří os je výsledkem mladší dostavby, která se projevuje také na ztvárnění fasády. Stavba je akcentována zkoseným jednoosým nárožím s věžovitým hranolovým arkýřem spínajícím obě patra a zasahujícím ještě jako vížka do atikové zóny. Vertikálně člení průčelí Besedního domu kromě arkýře také mírně předstupující nárožní rizalit a dále dvojice okrajových rizalitů, přičemž původně koncový severní rizalit západního křídla tvoří nyní prvek pohledově oddělující severní přístavbu. Horizontálně je průčelí členěno kordonovými římsami do tří částí: přízemí opatřeného plastickou pásovou bosáží, piana nobile s rytou pásovou bosáží a 2. patra, kde průčelí traktované sledem pilastrů a meziokenních panelů s bohatým reliéfním dekorem přechází do širokého pásu kladí s triglyfy (přecházejícími výše do tvaru volutových konzol) a metopami vyplněnými výrazně plastickými festony a maskarony. Průčelí jsou ukončena vyloženou profilovanou korunní římsou nesenou sledem hranolových konzol, pod nimiž mezi volutami triglyfů probíhá zubořez. Průčelí jsou v přízemí prolomena půlkruhově zaklenutými okenními otvory s bosovanými archivoltami završenými klenáky s maskarony a dále, v 1. a 9. ose zleva u západního průčelí a v 6. ose jižního průčelí, půlkruhově zaklenutými portály. Nejnáročnější je portál hlavního vstupu v 9. ose západního průčelí: portál s půlkruhovým záklenkem s reliéfními cvikly svírá dvojice toskánských polosloupů nesoucích kladí vyplněné řadou reliéfně zdobených konzolek podpírajících rozeklaný fronton. Do frontonu je vložena plastická kartuše, jejíž rám se zavíjeným ornamentem a perlovcem vymezuje pole s reliéfními iniciálami stavebníka OZ (Občanská záložna). Portál v 1. ose západního průčelí je redukovanou variantou předchozího (bez frontonu, konzolek a cviklů), portál v 6. ose jižního průčelí je nejjednodušší a je řešen obdobně jako sousední okenní otvory s půlkruhovým záklenkem s bosovanou archivoltou a s klenákem s maskaronem. Průčelí 1. patra jsou prolomena pravoúhlými okenními otvory doprovázenými na rizalitech iónskými polosloupy nesoucími kladí završená trojúhelníkovými frontony, které jsou dále podpírány klenáky s plastickými maskarony; pod průběžnou parapetní římsou se nachází balustrové parapetní výplně. Okenní otvory v plochách mezi rizality jsou rámovány profilovanými šambránami, na nichž spočívají volutové konzoly nesoucí trojúhelníkové frontony a vymezující pole suprafenester vyplněných reliéfními kartušemi; parapetní výplně pod okny člení obdélné plastické rámy s vloženými kruhovými terčíky. Okenní otvory v 2. patře jsou pravoúhlé, rámované pilastry s římsovými hlavicemi nesoucími výše uvedený pás kladí pod korunní římsou. Pod okny je vedena průběžná profilovaná parapetní římsa s reliéfním akantovým dekorem, pod níž vystupují reliéfní věnce, do suprafenester je vložen sled plastických terčíků a meziokenní plochy vyplňuje bohatý dekor groteskových kompozic. Fasáda severní mladší přístavby západní křídla je v přízemí řešená identicky jako ostatek průčelí, v patrech je architektonické členění výrazně zjednodušené. Hranolový arkýř ve zkoseném nároží nese dvojice mohutných volutových konzol dekorovaných akanty, kanelováním a lvími maskarony. Arkýř je řešen jako architektura, jejíž hlavní vertikální prvek vytvářejí rohové pilastry a horizontální tektoniku římsy. Mohutná vyložená základní římsa na konzolách, parapetní římsy ukončující soklové části pilastrů a římsová kladí završená v 1. patře rozeklaným segmentovým frontonem (umístěným již v parapetní ploše otvoru ve vyšším patře) a v 2. patře korunní římsou. Arkýř je prolomen v obou podlažích na všech třech stranách pravoúhlými okenními otvory opatřenými lištovými šambránami s ušima a s klenáky, v parapetní výplni otvoru ve spodní části arkýře se nachází reliéfní nápisová kartuš, do níž je vsazena kamenná obdélná deska se sekaným letopočtem 1890. Do plochy rozeklaného frontonu je vložen kruhový medailon s mužským maskaronem, po stranách frontonu vystupují plastické dekorativní vázy s víky. Kladí pod korunní římsou v nejvyšší části arkýře dekoruje ženský maskaron oklopený girlandami a festony. Nad korunní římsou vystupuje zčásti již z valbového zkosení nárožní strany střechy věžicový nástavec zastřešený oplechovanou čtyřbokou cibulí vytaženou do hranolu ukončeného římsou, z níž vyrůstá kuželová hrotnice s makovicí a kovovou siluetou orlice. Nástavec je na všech třech stranách prolomen kruhovými otvory doplněnými architektonicko-ornamentální kompozicí. Obě uliční průčelí završují kromě věžovitého arkýře také úseky atikové zídky (3 + 2) členěné pilastry a volutovými konzolami nesoucími vrcholovou římsu a svírajícími pole s reliéfním geometrickým ornamentem (tyto atikové zídky představují pozůstatek nedochovaných vysokých štítových nástavců). Stará jižní část západního křídla je na své severním konci ve dvoře rozšířena do koncového rizalitu krytého pultem a navazující mladší část západního křídla pokračuje v této šíři. Severovýchodní okraj jižního křídla zachovává jeho šířku, ale má také vlastní pultové zastřešení. Besední dům je výrazně vyšší než okolní jednopatrová zástavba, a proto, přestože je součástí řadové blokové struktury, jsou boční stěny obou křídel z části obnažené. Mezi předstupující severní část západního křídla a kout ve spoji obou křídel je vložen patrový přístavek, který kryje obloukový kamenný portál původního hlavního vstupu do dvora ve východní dvorní stěně západního křídla. Na tento přístavek pak navazují další přízemní technické přístavky, které vyplňují většinu plochy nevelkého dvora. Dvorní a boční průčelí jsou hladká bez architektonického členění, prolomená pravoúhlými okenními otvory a vstupy.