Pískovcový pilíř se sochou sv. Prokopa na vrcholu a s reliéfy stojí na okraji obce Okřešice (Aschendorf), kde je umístěn na ploché pískovcové skále. Fundament je obklopen čtveřicí kamenných schodnic, uprostřed nichž se nalézá hranolový podstavec. Z podstavce se posléze tyčí samotný pilíř, který je v dolní třetině profilován a jednou odstupněn. Na stěně pilíře otočené ke komunikaci směřující do Okřešic se nalézá letopočet vzniku památky, “1689”. Pilíř je zakončen hlavicí ve tvaru výklenkové kapličky se čtveřicí reliéfů. Na současné čelní stěně se lze setkat s reliéfem Bičovaného Krista u sloupu, vlevo s reliéfem představujícím sv. Antonína Paduánského (v řeholním rouchu a s Ježíškem v náručí), vpravo s reliéfem sv. Šebestiána (připoutaného u stromu). Současná zadní část pilíře nese zobrazení Ukřižování (s Bolestnou Pannou Marií a sv. Janem Evangelistou po stranách kříže). Vrchol pilíře osazuje socha sv. Prokopa (hořický pískovec) rekonstruovaná s přihlédnutím k dochovanému originálnímu torzu restaurátorem p. R. Šolcem. Sv. Prokop je zde zobrazen ve svém tradičním odění a ikonografickém typu, s kovanou berlou (autorem umělecký kovář p. P. Podzemský) a mitrou. Pod sebou má světec pokořeného ďábla, spoutaného řetězem, jehož konec drží sv. Prokop ve své levici. Vzhledem k restaurátorskému zásahu, který proběhl v letech 1997 a 1998 je stav památky prozatím dobrý. Místy chybí části profilace římsy, autorská modelace reliéfů je díky dlouhodobé expozici v terénu omšelá. Kámen je však soudržný a pevný s výjimkou partie pod reliéfem Ukřižování, kde se objevuje trhlina vznikající zřejmě vahou vrcholové části či je zapříčiněna problémy s čepováním těchto partií /?/. Ve spodních partiích se lze setkat s postupující vegetací, zvláště ve spárách mezi jednotlivými schodnicemi. Po letech od posledního restaurátorského zásahu a nátěru začínají opět lehce korodovat původní železné kramle ve výše zmíněných schodnicích. Originál vrcholové sochy sv. Prokopa by se podle informací z literatury i restaurátora R. Šolce (8. 1. 2008) měl nalézat v lapidáriu OVM v České Lípě. Zde se však podle informací p. E. Reslové z OVM ze dne 8. 1. 2008 nenachází. Archivní průzkum k historii pilíře se sv. Prokopem byl proveden PhDr. P. Zahradníkem v rámci práce pro publikaci Nejedlý, V., Zahradník, P: Mariánské, trojiční a další světecké sloupy a pilíře v Libereckém kraji. Praha 2003 (s. 120-121). Pilíř zachycen v archivních dokumentech jen jednou v roce 1835, mj. : “kamenná statue u vozové cesty poblíž vsi, na obecním pozemku, zřízená obcí, s vyobrazením svatých morových patronů”. Okolnosti a proces vzniku rekonstruované vrcholové sochy sv. Prokopa jsou podrobně popsány v restaurátorské zprávě (RZ 1284/R Restaurátorská zpráva o opravě kamenných božích muk v Okřešicích u České Lípy. R. Šolc 2000). Domněnkou zůstává, zdali čelní stěna pilíře nebyla původně stěnou, kde je osazen reliéf Ukřižování, zadní stěnu by tvořila ta, která na sobě nese dataci 1689. V tomto případě by byla socha sv. Prokopa někdy v minulosti přetočena a došlo by tak k výměně preference stran vzhledem ke komunikacím /?/.