Stopy po opracování jsou nezřetelné, což je způsobeno jednak umístěním prvku v exteriéru, jednak finální úpravou povrchu, tedy zabroušením. Jediný doklad o mezifázovém opracování – relikt stopy po úderu nástroje (předpokládejme sekery) s plochými zuby – se nachází na jeho boční stěně. Šířku ostří nelze identifikovat, protože zásek do oblého místa neumožňoval plnohodnotný otisk celého břitu. Nicméně nějaké informace přece jenom máme: šírka zubů nástroje se pohybovala od 0,5 do 1 cm. Zkoumaný kamenný prvek je zhotoven z pískovce a lze jej charakterizovat jako zdravou až mírně navětralou horninu odpovídající na základě vizuálního posouzení rovněž třídě R3/R4.