Budova bratrského sboru, pozdějšího špitálu s kaplí sv. Vilgefortis, je tvořena dvoupodlažním objektem obdélného půdorysu, z něhož na východní straně vystupuje v půdorysu o něco užší kněžiště s polygonálním závěrem. Objekt byl postaven z kamenného a smíšeného zdiva, příčky ve 2. nadzemním podlaží západní části stavby jsou cihlové. Obvodové zdivo závěru kaple je zpevněno širokými jednou odstupněnými opěrnými pilíři s pískovcovými pultovými stříškami, na JV průčelí jsou pilíře neodstupněné. Střecha je nad západní částí sedlová, nad východním závěrem zvalbená, krytá falcovaným měděným plechem. Z hřebene střechy vyrůstá oplechovaný sanktusník s lucernou, jehlancovou stříškou, makovicí a křížkem. Přístup k objektu po vnějším kamenném schodišti, které vede na terasu probíhající podél vstupní fasády. Schodiště, zalomené po dvou prvních stupních do pravého úhlu, bylo doplněno novodobým kovovým zábradlím. Pod střechou domu obíhá jemně profilovaná korunní římsa, sokl stavby je obložen pískovcovými deskami. Vstupní (SZ) průčelí dvoupodlažní části je šestiosé, fasáda hladká, svrchní vrstvu tvoří novodobá omítka. V levé krajní ose je situován prostý, téměř půlkruhem ukončený vstup do kaple, nad ním obdélné okno rovněž s půlkruhovým záklenkem, dřevěné, čtyřkřídlé s pevným křížem. Dveře do kaple jsou dřevěné, dvoukřídlé rámové s výplněmi, části kování jsou patrně starší (krabicový zámek a pásové závěsy na rubové straně). V dalších osách jsou ve dvou řadách nad sebou pravidelně rozmístěny jednoduché obdélné okenní otvory. Okenní výplně jsou dřevěné, čtyřkřídlé s poutcem oddělujícím horní tabulky. Ve čtvrté ose zleva je umístěn portál s půlkruhovou archivoltou vynášenou pilířky na soklech. Pilíře ukončují římsové hlavice. Archivolta i dříky jsou zdobeny podélnými rámy a jednoduchými pětilistými květy. Cvikly vyplňují rozviliny. Na archivoltu nasedá profilovaná římsa. Nad ní je oválný medailon ovinutý vavřínem, ze stran podpíraný stočenými šupinatými těly dráčků/delfínů (dle SHP se jedná o kopii dnes nezvěstného originálu). V kartuši jsou vloženy erby Jana Skrbenského st. z Hříště a Alžběty Petřvaldské. Fasáda otočená ke svahu (JV) je tříosá, v pravé krajní ose prolomeno půlkruhově ukončené okno do lodi, totožné jako na vstupní fasádě. V patře v různých výš. úrovních jsou umístěna dvě obdélná dřevěná okna, jedno totožné s okny na vstupní fasádě, druhé dvoukřídlé. Přízemí osvětlují malá příčně ložená obdélná okénka, dřevěná, dvoukřídlá. Východní část objektu (původní presbyterium) je osvětlena vysokými okny s lomeným záklenkem (výplně novodobé). Lavice okenních otvorů kryjí pískovcové desky.