Hlavní objekt má 18 podlaží včetně podnože, menší (severní) 7. Dvoupodlažní část osazená na stanici metra má pochozí střechu s parkovištěm před hlavním vstupem do Centrotexu. Součástí podnože je atrium se vstupem do metra a s návazností na prodejnu, původně určenou pro prodej textilu. Hlavní vstup do stanice metra je z terasy. Součástí kompozice je betonový výdech z metra o výšce 16 m situovaný na straně k náměstí. Ze zadní strany je hospodářský dvůr průjezdný mezi ulicemi Děkanská vinice a Kischovou, s rampou na západní straně objektu. Konstrukce obou budov je monolitická železobetonová v rozponu 6 m, s vysunutým 1. patrem zavěšeným na táhlech a s vnitřními ztužujícími jádry. Konstrukce podnože (objektu nad metrem) je ocelová vzhledem k nutnosti menšího zatížení stanice metra. Obvodový plášť je z eloxovaného hliníku s okny s dvojskly, členěný v pravidelném rytmu se střídajících užších a širších otvorů oddělených průběžnými svislými slunolamy. Vykonzolované patro u obou budov člení stejně široká prolamovaná pole s oknem, plný povrch tvoří hliníkový eloxovaný plech, v této úrovni je také spojovací most mezi budovami. Horní podlaží hlavního objektu má opláštění lehce předsazené, s pravidelným svislým rastrem členění, ukončuje plochu fasády. Pás pod horním podlažím, stejně jako pás nad 2. patrem tvoří prosklení ve všech polích. Na střechách obou budov je koruna z pohledového betonu, s plastickým členěním a se zvednutými rohy, zakrývající technické zázemí, strojovny výtahů a vzduchotechniky, a umocňující expresivní výraz exteriéru. Boční průčelí a hrana terasy jsou obloženy trapézovým plechem. Pojetí exteriéru odráží vnitřní uspořádání. V přízemí a mezipatře byla vstupní hala, s průhledem k výtahům v mezipatře, strojně početní stanice v přízemí, dále zasedací místnost, pracovny výzkumného ústavu. V mezipatře zubař, lékař, rehabilitace, knihovna, závodní výbor. Ve vykonzolovaném 1. patře vyššího objektu byly původně vzorkovny (pletáže, konfekce, koberců a nábytkových látek, vlny, bavlny, dovozu) a hovorny, v propojeném nižším objektu pak jídelna s bufetem a víceúčelovým sálem (bylo možné je propojit, což se využívalo při módních přehlídkách), samostatná jídelna generálního ředitele (selská jizba), kuchyň. Generální ředitelství bylo umístěno v 2. patře budovy Centrotexu, s terasou na vykonzolovaném podlaží. Typická kancelářská podlaží (od 3. patra výše) mají kanceláře po obvodu a uvnitř ztužující jádra s výtahy, schodišti a zázemím. V suterénu výškové budovy výrazně přesahujícím půdorys nadzemní části jsou dosud sklady, dílny, strojovny, ve 2. suterénu velín, trafostanice diesel agregát, v 1. suterénu byla poštovna, expedice, kolekční dílna. V úrovni 2. suterénu pod objektem výzkumného ústavu je parkoviště, 1. suterén výzkumného ústavu je jeho vstupním podlažím s vrátnicí, pracovnami a původně při jihozápadním průčelí garsoniérami. Součástí původního technického vybavení bylo vytápění kombinované s vysokotlakou a nízkotlakou klimatizací. Interiér se, na rozdíl od exteriéru, který je v podstatě intaktní, do současné doby dochoval pouze částečně. Původní podoba zůstala dochována v suterénních technických podlažích, ve vstupní části nižšího objektu (vstup z kratšího jihovýchodního průčelí) a komunikačních prostorách nižšího objektu, částečně v kancelářském provozu. Sídlem PZO Centrotex byl objekt do roku 2000, v současné době zde sídlí Ministerstvo vnitra. První rekonstrukce proběhla v roce 1996 (fasáda Centrotexu), nynější řešení interiérů pochází z let 1997 – 2004. Projektovou dokumentaci předem (8. 5. 1997) odsouhlasil autor původního řešení Akad. arch. Hilský. Fasáda bývalého výzkumného ústavu je původní.