Objekt nepravidelně pravoúhlého, takřka čtvercového půdorysu, je umístěn podél obvodové komunikace severní strany Moravského náměstí na okraji historického jádra města Brna. Do uličního průčelí je hmota objektu navýšena do celkem osmi nadzemních podlaží, jež jsou ve své plasticitě rozvrženy na osu dvojicí vertikálních rizalitů, vycházejících z širší základny, umístěné na přízemním obchodním parteru. Vrcholy rizalitů ustupují v 7NP v celé své šíři do pravoúhlých vpadlin – logií; nad masivní kordonovou římsou v posledním podlaží hmota výrazně ustupuje a ve střední části je navýšena o polopatro kryté šikmou skleněnou střechou (drátosklo?). Jinak hladké fasády jsou na straně do náměstí prolomeny ve 2. – 6. NP rozměrnými obdélnými kastlovými, horizontálně dělenými trojkřídlými okny řazenými v rytmu 2 – 2 – 2 – 2 – 2; v 7. NP jsou použita kastlová okna s poutcem řazená v rytmu 4 – 4 – 4 – 4 – 4; v 8. NP jsou po stranách stavby použita tzv. panelová okna kladená do pásu po pěti, do středu jsou pak vsazeny rozměrné rámy francouzských (?) obdélných oken se světlíky. Přízemní obchodní parter tvoří dvě dvojice nebytových prostor umístěných v ose a otevřených do ulice vždy dvojicí obdélných kovových výkladců, přecházejících směrem do středu budovy vstupem (původně zaobleným výkladce). Ve středu budovy je osazen vjezd do středové haly. V zadní části parcely, propojené přes vnitřní halu (původně dvůr) přechází objekt do výše celkem čtyř nadzemních podlaží. Plastické členění fasád dvora a ploch otevřených do ulice Mášova a Mezírka využívá masivní tektoniku abstraktně pojatých lezen, vpadlin a říms ve stylu geometrické moderny 2. poloviny 20. let 20. století. Konstrukce budovy v prostoru schodiště traktu do Moravského nám. vykazuje známky železobetonového skeletu. Na tuto skutečnost by ukazovalo i použité dispoziční řešení tohoto traktu, jenž je koncipováno jako podélný dvou a půl trakt, přičemž půltrakt v podobě vnitřní průběžné chodby je situován do středu budovy s návazností na schodiště situované v její západní části. Interiér budovy je částečně novodobě inovován, zčásti vykazuje pozůstatky stavebních prvků z 20.–30. let 20. století jako keramických kachlí na podestách schodiště, litého teraca na chodbách nebo dřevěných příček.