Areál mlýna se nachází na samotě u Bukovanského rybníka jižně od Nestrašovic. Mlýnice s obytnou částí stojí blíže komunikaci, stejně tak náhon. Jihozápadním směrem při obytné části mlýnice je situován obdélný hospodářský dvůr, který obkružují na severu výměnek s přilehlými chlévy a více k jihu budova stájí s vkomponovanou stodůlkou. Tento dvůr vymezuje mladší ohradní zídka s kolnou (není předmětem ochrany). Z uzavřené jednotky dvora vystupuje k jihovýchodu mladší stodola, která navazuje na starší budovu stodůlky se stájemi. Jádrem areálu je mlýnice s navazující obytnou částí, zděné (z lomového kamene) dvoupodlažní stavení obdélného půdorysu s vysokou valbovou střechou s eternitovými šablonami (zakrývající starší podklad ze šindele), přičemž obytná jihozápadní část budovy je o málo vyšší než mlýnská část. Budova stojí ve svažitém terénu, proto se ze dvora vchází do přízemí obytné části, kdežto z příjezdové cesty od rybníka se vstupuje do patra mlýnice. Fasády jsou opatřené vápennou omítkou. V mlýnské části bez členění stojí za pozornost přesahy trámů střešní konstrukce (zadlabání námětků do zhlaví vazných trámů), vertikální okénko s kovanou mřížkou v pohledovém podélném průčelí, tři žulové pravoúhlé portály s původními dveřmi (v jihovýchodním, severovýchodním i severozápadním průčelí), přičemž v jihovýchodním průčelí je zajímavá kombinace kamenného ostění portálu, do kterého je do drážky vložen fošnový překlad nadsvětlíku. Na obytné části je fasáda členěna soklem, jednoduchou patrovou římsou, profilovanou korunní římsou a omítkovou rustikou při nároží (úprava fasády pochází z historizující úpravy ve druhé polovině 19. století). Na obytné části byla okna ve druhé polovině 20. století rozšířena s vsazením trojdílných oken. V zadním průčelí je viditelné zazděné okno původní velikosti. Dne 10.2.2025 byl podán návrh na prohlášení za kulturní památku.