Kutnohorský blok tří až čtyřpodlažních domů, vytvářející půdorysný obrazec podobný písmenu L, se vyznačuje pozoruhodným seskupováním a gradací nezdobených pravoúhlých objemů, který je podobný řešení Krohovy mladoboleslavské Okresní nemocenské pojišťovny. Členícími prvky fasád jsou rozličné tvary obdélných okenních otvorů, četné římsy a hluboké zářezy balkónů. Domy pojaté jako jedno těleso jsou rozdělené z hlediska provozu do tří samostatných objektů s vlastními vchody a schodišti, z jejichž podest jsou přístupné převážně dvoutraktové, ale i trojtraktové byty, v závislosti na přímém oslunění a větrání každé místnosti. Podobnou dispozici architekt použil také u obytných domů vojenských gážistů v Mladé Boleslavi ze stejného časového období (1925–1928). Ve srovnání s ostatní Krohovou tvorbou z té doby, kdy již více využíval nových materiálů a konstrukčních metod v rámci osobitého neoplastického konstruktivismu, se kutnohorské dílo nejvíce blíží puristickému směru nové architektury 20. let 20. století. Budova vojenských gážistů vytváří spolu se sousední zemskou průmyslovou školou od známého kutnohorského architekta Rudolfa Ryšána, Krohova místního epigona, pozoruhodný, působivý a architektonicky hodnotný celek.