Školní budova založená r. 1920 pro českou menšinu, stavěná na zakázku ministerstva veřejných prací jako jedna z veřejných staveb v lokalitě na okraji města, podél významné příjezdové silnice od Svitav. V době vzniku novostavby šlo o školu dvoutřídní, rezervní třetí třída byla v zimě využívána jako tělocvična. V budově byla umístěna i mateřská škola s opatrovnou. Dnes slouží Oblastní charitě Moravská Třebová. Popis: Jednopatrová budova je komponována jako průnik tří nestejných hmot s valbovými střechami. Hlavní část tvoří podélný dvoutrakt s chodbou k severu a se dvěma učebnami obrácenými k jihu. V původním řešení byl funkčně rozdělený na část pro školu, která měla vlastní vchod ze Svitavské ulice a k severu připojený schodišťový rizalit se záchody a na část mateřské školy, se vchodem z nároží. Tuto hmotu prostupuje v sv nároží menší kubus, obsahující původně byt školníka a kabinet pěstounek opatrovny, s vlastním obslužným schodištěm a vstupem z boční ulice. V současné době, poté, co budovu opustila škola, je v ní zřízen denní stacionář. Funkční členění bylo v zásadě zachováno, pouze byly některé velké místnosti tříd rozděleny vestavěnými příčkami na menší prostory a došlo k výrazné změně barevnosti interiéru. Zachovány zůstaly komunikační prostory a převážná většina původních dveří a dlažeb. Naopak okenní křídla byla již v minulosti vyměněna, původní pevné rámy však byly patrně zachovány. V jedné z původních tříd se dochovaly v boční stěně vestavěné skříně – patrně knihovny. Celá budova je podsklepena, suterén je opatřen betonovými trámkovými stropy. Fakt, že byl suterén původně také částečně užíván k bydlení, dokládají dochovaná kuchyňská kachlová kamna v jedné ze sklepních místností. Provedení fasád je kombinací režného cihelného zdiva s hladce omítnutými plochami. Průčelí hlavní hmoty se obrací do Svitavské ulice velkými okny tříd, sdruženými do pásů olemovaných rámem z režných cihel a vstupem zapuštěným po straně do fasády, zvýrazněným markýzou. Celé přízemí z režných cihel, tvořící optickou podnož, je podtrženo ještě vodorovnou linkou šedého cementového soklu. Menší hmota, vzhledově připomínající samostatnou vilku, má režné cihelné provedení celých stěn, pouze na východní straně je plocha s okny naopak omítaná, opět s cihelnou šambránou. Západní strana budovy je prostě omítnuta, bez otvorů, neboť budova byla koncipována tak, aby bylo v případě potřeby možné její rozšíření, podle projektu v podstatě o symetrickou hmotu. (Dostavba zvažována v r. 1947, nerealizována).