Soliterní architektura veřejné stavby rozměrů venkovské vily, ale monumentalitou pojetí se blížící charakteru zámečku, navržená pro účely záložny autorskou dvojicí německých architektů Czepa-Wiesbauer. Pevně strukturovaný objem na půdorysu úzkého obdélníka s masívním středovým zadním rizalitem. Je ukončený valbovou střechou s výrazně zalomenými námětky a široce vyloženou římsou a na vstupní straně akcentován převýšeným štítem a motivem arkády s trojicí lomených oblouků v přízemí. Do středního oblouku je vložen vstup, do krajních okna s hrotitým nadpražím, velká trojdílná okna po stranách fasády završují zalomené římsy. Sokl budovy tvoří hrubě tesaná rustika, stejný materiál je použit na nárožní bosované pilíře. Hlavní průčelí má různé měřítko v patře a přízemí. V patře je osm os, kterým v přízemí odpovídá pět os s trojdílnými okny po stranách. V patře jsou střední dvě osy nad vstupem sdruženy útvarem balkonu, jehož dynamicky prolamovaný půdorys je téměř shodný s rizalitem školy v Třebařově, ostatní okenní osy jsou doplněny rozevřenými žaluziovými okenicemi a pod okny kovovými žardiniérami. Ve štítě je konzola trojúhelníkového tvaru nesoucí emblém včelího úlu. Výplně oken a dveří jsou dosud původní, špaletové, včetně mosazného kování. Nejpozoruhodnější jsou hlavní vstupní dveře s bohatou expresivní řezbou a mřížemi. Okna v přízemí jsou vybavena velkými mřížovými koši. Většina původních prvků byla zachována i interiéru chodby domu (schodiště, zábradlí, vstupní dveře do bytů a vstupní haly). Na zadní straně otočené do dvora vystupuje široký a mírně nižší rizalit, opět se strmou valbovou střechou, v jehož jádře je umístěno schodiště. Hladkou zadní fasádu s bosovaným soklem člení jen náznaková nárožní bosáž a jednoduché omítkové šambrány. Vstup a okénko na schodiště jsou významově propojeny jednotnou nadpražní římsou, portál je vyznačen kvádrovou omítkovou bosáží. Původní vstupní dveře opět reagují na architekturu motivem hrotitých výplní.