1) ohradní zeď býv. kláštera 2) ohradní zeď hřbitova - jižní strana 3) zbytky klášterní budovy při usedlosti čp. 39 4) mlýn čp. 2 a 112 5) zbytky klášterní budovy v zahradě mlýna čp. 2 a 112 6) chlévy I. usedlosti čp. 9 7) chlévy II. usedlosti čp. 9 8) ohradní zeď usedlosti čp. 9 9) stodola usedlosti čp. 9 10) obytné stavení usedlosti čp. 23 11) obytné stavení usedlosti čp. 58 12) stodola usedlosti čp. 58 13) obytné stavení usedlosti čp. 59 14) brána usedlosti čp. 12 15) chlévy usedlosti čp.12 16) obytné stavení usedlosti čp. 82 Původně komplex budov cisterciáckého opatství Panny Marie, založeného r. 1144 Vladislavem II. na severním úpatí Zelené Hory a budovaného po celé 13. a ještě po polovině 14. století cisterciáky z kláštera Ebrachu v Horních Francích. Klášter byl vyňat z pravomocí českého biskupa a uznával za svého otce ebrašského opata. Význam a ekonomická síla nepomuckého kláštera spolu s obecným rozkvětem cisterciácké architektury v Čechách ve 13. - 14. století se odrazily ve výstavnosti a monumentalitě zaniklého klášterního kostela a budov konventu. Z r. 1356 pochází zápis, ve kterém císař Karel IV. nařizuje staviteli Vítu Hedvábnému, aby klášter nepomucký opravil. Klášter byl za husitských bouří v dubnu 1420 dobyt a pobořen. Pozůstatky románských a raně gotických klášterních staveb jsou dodnes patrné po celé vsi, která vznikala v místech bývalých klášterních budov od 80. let 16. století. Nejstarší částí komplexu, staveného v raně gotickém cistercko-burgundském slohu v l. 1240-50 je dnešní zeď hřbitova u severního konce návsi s raně gotickým portálem z let 1250-60 (1). Z téže doby zachovány při jižní straně návsi u mlýna (4) obvodové zdi pravoúhlé, původně dvoulodní zaklenuté stavby (5), dále od ní, směrem k návsi dochována budova (při čp. 39), k níž přiléhá na jihu trojosá arkáda (3). Z období vyspělé cisterciácké gotiky nalezeny četné fragmenty architektonických článků, patřících stavbě klášterního kostela Panny Marie (situován v místě dnešní návsi), z nichž část je umístěna v muzeu arciděkanství v Nepomuku, část osazena druhotně v řadě objektů vsi Klášter, event. volně uložena v různých prostorách (dvůr usedlosti čp. 9, 39, hřbitov apod.). Na severovýchodním okraji obce se rozkládala rozsáhlá klášterní užitková zahrada, determinovaná dodnes na severní a východní straně kamennou obvodovou zdí (2). Přesná dispozice zaniklého kláštera ovšem není, přes několik dílčích archeologických průzkumů, dosud známa. Mnoho fragmentů kamenných a terakotových architektonických článků je druhotně vezděných do jednotlivých stavení.