Česká pojišťovna

Budova České pojišťovny stojí na Pražském předměstí, které až do 19. století sestávalo z drobné osady zvané Staré Město (předlokačního původu, tj. starší než samotné město České Budějovice), hospodářských dvorů a zahrad měšťanů. Hlavní tepnou předměstí se stala Pražská třída. V druhé polovině 19. století zde začala vznikat zástavba činžovních domů, tvořící pravoúhlé bloky podél nových ulic. Vnitrobloky těchto domů byly hojně zelené. V druhé polovině 20. století bylo přistoupeno k rozsáhlé asanaci Pražského předměstí, stará zástavba z velké části ustoupila novému sídlišti a velkým solitérním budovám. Do tohoto prostředí vstupuje koncem devadesátých let 20. století novostavba České pojišťovny, která měla být moderním reprezentativním sídlem bankovního ústavu. Autoři se snažili dát budově soudobý výraz. Budovu tvoří minimalistická tmavá křídla, mezi která architekti dekonstruktivisticky vložili prosklené nároží. Budova tvoří nároží jednoho z místních bloků domů. Hmotou a výškou reaguje na okolní činžovní domy, má v podstatě stejné rozměry a nijak z toho měřítka nevystupuje. Nevymyká se ani z hlediska místní parcelace. Na fasádách pojišťovny je udrženo i umístění oken v patrech jakožto řady oken obdélných, podobně jako u okolní činžovní zástavby. Oživením jsou pak kulatá okna po pravé straně nároží. Důstojnost budově dodává obklad z tmavého mramoru. Stanovisko památkového ústavu bylo ke studii daného objektu kladné. Citujeme: 11/1993 „objekt respektuje stávající hladinu zástavby, uliční čáru a umožňuje dostavět okolní proluky. Reprezentativní administrativní budova je zdůrazněna vzdušným skleněným pláštěm v nároží, v bočních partiích je kontrast pevných obvodových stěn (obklad) s okny.“ (…) „Z hlediska památkové péče nemáme k návrhu žádné připomínky.“ Stanovisko památkového ústavu převzal i okresní úřad a vydal rozhodnutí, ve kterém neměl ke studii připomínky (12/1993). V srpnu 1994 byl památkovým ústavem přijat i projekt: „projekt byl vypracován na základě schváleného zadání stavby, PÚ k němu nemá připomínky“. Připomínky neměl ani okresní úřad (8/1994). Tento záznam zpracovala Eva Erbanová v rámci projektu „Novostavby v historickém prostředí“ jako součásti národní a kulturní identity ČR“, DH23P03OVV017. Výzkum analyzuje vztah novostaveb vzniklých po roce 1989 k historickému prostředí, do něhož byly umístěny. Projekt je financován Ministerstvem kultury z Programu aplikovaného výzkumu a vývoje.