činžovní dům

Nárožní dům na rohu ulic Koliště a Milady Horákové je tvořen dvěma křídly svírajícími uhel přibližně 60 stupňů. K východnímu křídlu se v části dvora kolmo připojuje menší dvorní křídlo. Nároží na uliční straně je akcentováno subtilním polygonálním arkýřem začínajícím ve výši prvního patra, který je ukončen výraznou neobarokní cibulovou helmicí s lucernou. V původní podobě byla střecha arkýře nižší a završená kopulovitým tvarem. Na obou uličních průčelích jsou symetricky umístěny mělké rizality o šíři jedné zdvojené osy. Mělké rizality široké šest os se nacházejí také po obou stranách dvorního průčelí. Střecha domu byla původně sedlová s uličními rizality zakončenými valbovými střechami, do nichž pronikaly architektonické útvary menších vikýřů. Po navýšení stavby valbu vystřídaly vysoké neobarokní volutové štíty v šíři celého rizalitu. Později (na základě leteckých snímků Brna je možné rámcově určit, že se tak stalo mezi lety 1953 a 1976) byl dům doplněn o pultovou střešní nástavbu, přičemž štíty rizalitů zanikly, ačkoli původní tvar střechy je v některých částech stále rozeznatelný. Dům měl původně tři nadzemní (a jedno podzemní) podlaží, v období let 1885–1900 byl navýšen o jedno patro a později ve třetí čtvrtině 20. století ještě o zmíněnou nástavbu. Ve výsledku se dům ze strany ulice jeví jako čtyřpodlažní, ze strany dvora jako pětipodlažní. Vlivem klesajícího terénu ulice Milady Horákové má východní část východního křídla o podlaží navíc na spodní straně. Obě uliční fasády jsou převážně symetricky komponované se středovou osou tvořenou nárožím akcentovaným věžicovitým arkýřem. Výjimkou jsou krajní trojice os zbudované v druhé etapě výstavby a řešení přízemní části (vlivem svažujícího se terénu). Samostatné fasády (3 + 1 + 4, resp. 4 + 1 + 3 osy) však symetrické nejsou. Hlavní akcent tvoří v obou případech rizalit v šíři jedné zdvojené osy, zdůrazněný balkónem v piano nobile a bosáží na nárožích prvního až třetího patra. Bosáž tvoří střídající se delší a kratší kvádry s odlišnou plastickou povrchovou úpravou. Balkony s balustrádou jsou neseny výraznými, bohatě dekorovanými konzolami s florálními motivy, volutami a náznakem obloučkového vlysu v horní části. Dekorována je také menší konzola uprostřed, která v případě západní fasády zároveň slouží i jako klenák portálu vstupu, nad kterým balkón tvoří zastřešení. Vstup v šíři dvou oken je segmentově ukončen, stejně jako všechna ostatní okna a vstupy v přízemí. Střední konzola balkonu na východní fasádě má tvar i dekor podobný větším postranním konzolám a nemá funkci klenáku, jelikož se pod ní nenachází vstup, ale dva okenní otvory. Podoba okenních otvorů rizalitů je řešena obdobně jako u ostatních oken s výjimkou skutečnosti, že jsou zdvojeny a zároveň sjednoceny vždy společnou pilastrovou edikulou s kanelovanými pilastry se stylizovanými kompozitními hlavicemi. Identické pilastry rámují všechna okna nejvyššího patra. Zatímco vertikální členění fasád zabezpečují rizality, na výšku orientovaná okna a nárožní arkýř, horizontálně průčelí člení výrazné linie kordonových a parapetních říms, které kontinuálně procházejí po celé šíři obou uličních fasád a v místech oken a pilastrů se zalamují. Průčelí jsou ukončena výraznou vyloženou korunní římsou nesenou sledem plasticky dekorovaných volutových konzol s reliéfními motivy rostlin a festonů a s maskarony ve spodní části. Římsy obíhají rovněž polygonální arkýř, na kterém se zalamují a zejména u vyložené korunní římsy podpírané konzolami vyváří až expresivně působící tvarovou opulenci. Kordonová římsa nad prvním a druhým patrem je zdůrazněna zubořezem, stejně jako římsa korunní, kde je tento zubořez větší a výraznější. Nad okny probíhají vlysové pásy rytmizované v každém patře jinak řešenými suprafenestrami. V prvním patře se jedná o geometrický dekor s plastickým kosočtvercem uprostřed a stylizovanými volutami po stranách, v druhém patře je vlys členěn jen sledem stupňovitých ploch nad okny a ve třetím patře se nachází zdobené obdélné rámy s výrazně plastickým florálním dekorem lemované spodními částmi podstřešních konzol. Podobně kontinuálně jsou řešeny také parapetní zóny rytmizované stupňovitými plochami výplní pod okenními otvory. Samotná okna mají obdélný tvar a jsou lemována štukovými ústupkovými šambránami na patkách, které jsou řešeny mírně odlišně v prvním a druhém patře. Středová osa oken je akcentována klenáky, v prvním patře jde o motiv voluty s akantem, v druhém patře jsou ve výrazně kubickém klenáku umístěny florální čtyřlistové motivy. Ve třetím patře jsou šambrány nahrazeny zmíněnými pilastry, které jsou neseny širokými volutovými konzolami s akanty. Stejné motivy se uplatňují i v ose zdvojených oken rizalitů, ve třetím patře jsou doplněny o lichoběžníkový klenák s diamantovým motivem. Shodně jsou řešena zdvojená okna pravé části východní uliční fasády. Tytéž formy se s menšími obměnami uplatňují také na arkýři. V prvním a druhém patře jsou umístěny hladké pilastry se stejnou hlavicí, jaká je užita i na ostatních částech uličních průčelí. Velmi dekorativně je ztvárněna spodní část arkýře nesená protáhlými konzolami s maskarony a motivem květů, pásem větších květin a pásem listů, nad kterým je umístěn obloučkový vlys. Přízemí je opatřeno hladkou bosáží, v osách prostorů mezi okny se uplatnily kvádry s diamantovým motivem, podobně jako u klenáků nad okny a vstupy. Po stranách klenáků se nachází stylizované zalomené kvádry. V prvním a druhém patře je bosáž pouze naznačena liniemi rytými v omítce. V nejvyšším patře jsou meziokenní pilíře pokryty deskami se strukturovanou omítkou. Částečně zapuštěné přízemí ve východní části je opatřeno třemi dvojicemi prostých čtvercových oken a ve druhé ose zprava vstupem lemovaným hladkými pilastry nesoucími jednoduché kladí. Střešní nástavba má výrazně horizontální charakter a je prolomena sledem patnácti (západní křídlo), resp. šestnácti (východní křídlo) obdélnými, dvoudílnými okny a završena jednoduchou římsou. Zatímco uliční fasáda je pojata dekorativně, dvorní průčelí jsou řešena jednodušeji. Plocha stěn je hladce omítaná, prolomená pravidelným rastrem na výšku orientovaných obdélných oken dělených na čtyři pole. Pouze v přízemí mají okna mělké segmentové zaklenutí, tyto otvory jsou v současnosti opatřeny mříží. Okna v piano nobile jsou o něco vyšší, při zachování stejné šířky. Odlišně jsou řešena okna v ose zprava od levého rizalitu (úzká francouzská okna), u pravého rizalitu (v prvních čtyřech osách zleva se jedná se o rastr malých čtvercových oken ve třech podlažích, v páté ose jsou okna shodná s hlavní části dvorní fasády a v krajní šesté ose jde o francouzská okna osvětlující schodiště. U mladší nástavby z druhé poloviny 20. století jsou okenní otvory různých velikostí, avšak formálně podobné ostatním oknům dvorního průčelí. Průčelí jsou završena výraznou profilovanou korunní římsou. V levé části fasády se tato římsa nachází na místě původní horní hrany stavby (je možné předpokládat, že je zde původní), nástavba má v tomto místě zjednodušenou pravoúhlou římsu, v pravé části je korunní římsa ukončující novější nástavbu profilována do tvaru výše uvedené předpokládané římsy původní. Vstupy ze strany dvora jsou řešeny různě. Vstup vlevo je krytý jednoduchým přístřeškem. Z vnější strany se před ním nachází úsek zřejmě původní dekorativní modro-bílé dlažby s florálním vzorem. Interiéry domu jsou jinak výrazně upravené. Prostory horního patra jsou využívány jako bytové jednotky, přízemí slouží komerčním účelům (obchody, kanceláře apod.). Dle zachovaných nepůvodních plánů dispozice ze šedesátých let 20. století tvoří vertikální komunikační jádro dispozice tři schodiště. Menší dvouramenné schodiště se nachází úplně vlevo na dvorní straně, další tříramenné schodiště je situováno v pravé části a hlavní čtyřramenné schodiště se nachází zhruba uprostřed dispozice a v prvním patře ústí do prostranného lichoběžníkového prostoru v nárožní části, označeného jako foyer. Z foyer je pak přístupný salon orientovaný do ulice a opatřený polygonálním výklenkem arkýře. V piano nobile na uliční straně domu se nachází větší místnosti naznačující administrativní provoz (kancelář, sekretariát, zasedací síň atd.). Na straně dvora jsou umístěny obslužné místnosti (šatny, sociální zařízení, zmíněna schodiště). Podobné uspořádání má také přízemí, pouze s větším důrazem na rozlehlé vstupní prostory. Nárožní místnost na straně ulice je zde rozdělena příčkami na tři nepravidelné místnosti. Levým (západním) křídlem vedl zřejmě původně průjezd. Ve vyšších podlažích se nachází byty.