Dům začala v roce 1912 stavět firma Matěje Blechy s fasádami ve stylu klasicizující secese podle plánů F. Ohmanna. Ještě v průběhu roku 1912 byly fasády přepracovány v kubistickém stylu, pravděpodobně podle projektu Emila Králíčka. Objekt byl dostavěn v r. 1913. Dům je situován na exponovaném nároží Lazarské a Spálené ulice, východní fasádou se obrací do ulice M. Rettigové, zadní severní fasáda je orientována do úzkého prostoru při kostele Nejsvětější Trojice. Objekt má obdélný půdorys, je podsklepený, třípatrový s mansardou. Obě nároží při Lazarské ulici jsou zdůrazněna polygonálními arkýři v úrovni 1.-3. patra. Z fasády do Lazarské ulice vystupuje v úrovni 1. a 2. patra rizalit na krakorcích. Fasády domu jsou zdobeny výraznými kubizujícími prvky (pilastry, krystalické útvary, zkubizované figury od sochaře Antonína Waiganta, aj.) Ze Spálené ulice je vchod zvýrazněn kubisticky formovanou edikulou s kovovou mříží a nápisem "Diamant". Několik kubistických prvků se dochovalo na chodbě a schodišti (lustry. lampy, zábradlí, aj.).