Drobná otevřená galerie - loggie se nachází při jihozápadním rizalitu zámecké budovy. Postavit ji nechal roku 1795 první olomoucký arcibiskup Antonín Theodor Colloredo - Waldsee (1777-1811) v rámci úprav Podzámecké zahrady na “sentimentální” zahradu koncem 18. století. Loggií původně vedl nový vstup do Podzámecké zahrady. Loggie uzavírá malé stupňovité giardino secreto (giardinetto), jež se táhne na mírném svahu podél západního křídla zámku (giardinetto vzniklo na místě někdejšího hradního opevňovacího příkopu, který byl zasypán a terasovitě upraven). Průčelí obrácené do zahrádky je pětiosé, zatímco vnější průčelí je osmiosé, neboť hmota galerie je zde zasazena za zámecký rizalit. Jedná se o pětiosou arkádovou chodbu na půdoryse příčně založeného obdélníka, který se svou východní stranou přimyká k zámecké budově. Vlastní chodba je vyzdvižena na vysoké podnoži a přístupná je díky představenému dvouramennému schodišti. Jeho umístění před třemi ústředními osami galerie přispívá k centralizaci celkové kompozice. Bohatě prostorově rozvinuté schodiště je založeno na konvexně-konkávním průdoryse. Jeho ústřední část, na jejímž vrcholu je situována podesta, je mírně konvexně vypjatá a po stranách k ní přiléhají ramena schodiště. Horní úsek o pěti stupních je v jedné linii s podestou a k němu kolmo přiléhá přímo vedený ústřední úsek ramen o devíti stupních. Ten se zhruba ve středu ramen v tupém úhlu láme a přechází v úseky ve tvaru segmentu (také devítistupňový). Dole ramena ústí na nástupní plošinu, která je přístupná po třech stupních. Na ose schodiště, v konvexně vypjaté části pod horní podestou, je situována drobná grotta, která je přístupná vysokým vstupním otvorem se segmentovým záklenkem. Zdi grotty jsou obloženy kameny a na stropě je naznačena žebrová klenba???? Kameny je na vnější fasádě také vyznačeno ostění vstupního otvoru. Ve středu grotty se nachází vysoký válcový sokl, na kterém je osazena váza. Ramena schodiště a podesta jsou vymezeny parapetní zídkou, která je perforována řadou na výšku oválných otvorů a završena je mírně vyloženou římsou. U paty schodiště jsou ramena zakončena hranolovými sokly, na nichž byly druhotně osazeny sochy čtyř ročních období, vytvořené neznámým sochařem v době po roce 1700. Boční plochy soklu jsou dekorovány reliefém velkého kvítku ve formě zvonku. Stejný motiv zdobí také pilířky, které se v průběhu zídky střídají s oválnými otvory. Plocha mezi otvory je naopak dekorována plastickými rámy, v jejichž středu jsou osazeny plastické puklice, nad nimiž se z horního okraje rámu spouští motiv čabraky. Pilířek ve vrcholu schodiště je dekorován motivem pásky. Sochy nejspíše představují alegorie čtyř ročních období. Ty jsou vyjádřeny ženskými postavami, zahalenými do dlouhé zařasené drapérie. Jedna postava (krajní zleva) v levé ruce pozdvihuje košík vrchovatě naplněný květy a její hlava je ozdobena pokrývkou z květů. Druhá postava zleva nese velký roh hojnosti, ze kterého se řinou ovocné plody. Třetí socha zleva ve své levé ruce přidržuje pohár, nad kterým pravou rukou pozdvihuje hrozen vína. Její hlava je zdobena širokým věncem z vinných hroznů listů. Čtvrtá postava třímá při svém levém boku velkou plající pochodeň a pravou nohou došlapuje na otýpku dříví. Hlava postavy je kryta turbanem. Průčelí přízemí i stěny schodiště jsou armovány širokými, plasticky vystupujícími pásy a plocha nad vstupem do grotty je zdobena na šířku obdélnou plastickou výplní, jejíž spodní strana je segmentově vykrojená. Pilířová arkáda je opatřena nízkou parapetní zídkou, která je utvářena obdobně jako parapetní zídka schodiště (pouze motiv čabraky se objevuje i na spodní straně a plastický útvar spojující oválné otvory má mírně odlišný tvar). Její jednotlivé úseky jsou od sebe oddělovány sokly pilířů, jejichž čelní stěna je zdobena čtvercovými vpadlými výplněmi. Čelní stěna pilířů je zdobena podloženými pilastry, které dosedají na lezénový rám. Ve spodní části rámy sledují průběh segmentových oblouků a dosedají na profilovanou římsu v patě oblouku a ve vrcholu vlastního pilíře. Ve vrcholu oblouku arkád je osazen podložený klenák. Pilastry nesou kladí, které je tvořeno třikrát odstupňovaným architrávem, vlysem rytmizovaným triglyfy a plasticky vyloženou, výrazně profilovanou římsou. Na římsu dosedá nízká atika, která je uvářena stejně jako parapetní zídka. Atika z větší části zakrývá sedlovou střechu, která je vyzdvižena nad chodbou. Nad pilíři je souvislý průběh atiky přerušován nevelkými sokly, jejichž čelní stěna je členěna vpadlými výplněmi a na které dosedají kamenné vázy. Plášť váz je kanelován a v kanelurách jsou vloženy píšťaly. Fasáda arkády je centralizována postupným vrstvením fasády směrem do středu. Zalomením je zvýrazněna nejprve ústřední trojosa, pilastry na jejíchž okrajích jsou na vnější straně podloženy dalšími pilastry, a v rámci ní je stejným způsobem zvýrazněna také ústřední osa. Nad ní je na úrovni atiky v šířce arkády dále vyzdvižena souvislá, příčně obdélná plocha, která zároveň slouží jako sokl dvojice váz, umístěných na atice. Ústřední plocha desky je vpadlá a nese zlacený dvouřádkový majuskulní nápis, který informuje o stavebníkovi a době výstavby arkády: POSTERITATI // ANTONIUS THEODORUS 1795//. Pilíře jsou obloženy pilastry také na zbývajících třech stranách. V interiéru arkády je její čelní stěna pročleněna pěticí půlkruhově završených výklenků, ve kterých jsou prolomena okna se segmentovým záklenkem a v ústřední ose stejně utvářený vstupní otvor. Plocha polopilířů mezi výklenky je zdobena širokými pilastry, jejichž dřík je členěn vpadlou výplní a zakončen je profilovanou římsovou hlavicí. Jednotlivá pole chodby jsou zaklenuta českou plackou, jejíž plocha je členěna vpadlým zrcadlem s odsazenými, půlkruhově zakončenými rohy. Jednotlivé placky jsou od sebe oddělovány širokými pasy, které dosedají na hlavice pilastrů. Na východní straně prostor galerie plynule navazuje na prostor interiéru zámku. Na západní straně je ve stěně galerie proraženo okno se segmentovým záklenkem. Jednoosá boční (západní) a osmiosá vnější (jižní) fasáda galerie jsou v pravidelných intervalech prolamována obdélnými okny, resp. vstupními otvory (na třetí a šesté ose vnějšího průčelí) se segmentovými záklenky. Vstupní otvory jsou mírně vyvýšené nad terén a přístupné jsou po třech schůdcích. Okna jsou opatřena jednoduchou šambránou v podobě lezén osazených na patkách a zakončených jednoduchou římsou. Na římsu v patě záklenku dosedá plastická nadokenní výplň ve tvaru obdélníku. Její plochu dále člení příčně obdélná plastická výplň s rohy rozšířenými do čtverců a završena je plasticky vystupující, profilovanou rovnou nadokenní římsou. Lezény dosedají na obdobně utvářenou parapetní římsu. Plocha pod ní je členěna příčně obdélným, profilovaným plastickým rámem. Plocha mezi okny je rytmizována pilastry, které jsou utvářeny stejně jako pilastry na hlavním průčelí. Kladí a atikový nástavec jsou také utvářeny jednotně. Materiál: smíšené zdivo; hladká omítka žluté barvy; tektonické články, římsy, rámující lišty a armatura jsou akcentovány bílou; sokl boční fasády natřen šedou; sochy, vázy, parapetní zídka schodiště, horní deska na parapetní zídce arkády: kámen (pískovec)