Lokalita leží v nadmořské výšce 460 m na plateau mezi návrším (533,7 m n. m.) v Krtelském lese a údolím Netolického potoka. Čtyřúhelníkové ohrazení má obdélníkový půdorys o rozměrech 120 × 90 m s delší osou probíhající ve směru V – Z. Původně se valové ohrazení s vnějším příkopem nacházelo na čtyřech stranách a všechna nároží byla patrně zvýšená. Ještě na počátku 20. století je udáván val vysoký až 2 m a příkop široký 6 m a hluboký 1 m. V současnosti ohrazení na Z straně zcela zaniklo a na zbývajících třech stranách je zachováno v podobě různě vysokých terénních hran, vnější příkop již v terénu není patrný. Nejlépe dochovaná je V strana, kde výrazná terénní hrana dosahuje výšky 1,2 m, na S straně její výška kolísá, avšak nikde nepřesahuje 1 m. Na J straně je ohrazení dochováno v podobě mírné terénní vlny. Vnitřní plocha ohrazeného areálu je plochá beze stopy zahloubených či vyvýšených objektů. Při povrchových sběrech řídícího učitele F. Hampla z Netolic na poč. 20. století a drobné sondáži archeologa B. Dubského v letech 1920 – 24 byly nalezeny zlomky tuhové keramiky z doby laténské.