Fara je rozlehlá jednopatrová budova obdélného půdorysu s valbovou střechou s celkem šesti vikýři typu volských ok. Krytina tašková - betonová patinovaná úprava - nově položená. Boční průčelí jsou pětiosá, vstupní je trojosé. Fasády mají na třech stranách úsporné pravidelné architektonické členění - kromě mezipatrové a korunní římsy jsou svisle rastrovány mezokenními a nárožními kvádrovanými lisenami. Okna přízemí mají jednoduché stuhové šambrány jednotné velikosti (včetně menších ležatých oken do podružných prostorů), kdežto okna patře mají šambrány doplněny ještě obdélnými parapetními výplněmi a konzolovými nadokenními frontony. Plastické členění je však alespoň z části mladší úpravou, patrně z konce 19. století. Starší úprava omítek s šedými, resp. červenými plochami a bílým iluzívním členěním je patrná na fragmentech ploch odhalených pod opadanými pilastry a v okolí vstupu. Severní zahradní průčelí je opatřeno dodatečně přistavěnou arkádou o třech segmentových obloucích na dvou hranolových sloupech, nesoucích v patře úzkou pavlač, prosklenou nad zděným parapetem pravidelně rastrovanou příčkou ze dvou řad šestitabulkových výplní nad sebou, patrně z 19. století. Hlavní vstup od jihu opatřen kamenným neorenesančním portálem v pravoúhlém rámu, se segmentovým nadpražím průchodu. Plochy včetně klenáků jsou pojednány mělkým diamantováním. Portál uzavírají dvoukřídlé neorenesanční dveře s bohatými architektonizovanými výplněmi s prosklenými mřížovými poli a zaskleným nadsvětlíkem. Ze stejné etapy pocházejí okenní výplně členěné do T, se sloupkovými klapačkami. Ve špaletě v oknech přízemí dochovány barokní mříže. Interiér: Základem dispozice je v obou podlažích podélný trojtrakt, tvořený průchozí centrální chodbou z náměstí do zahrady a dvěma postranními trakty, dělenými do jednotlivých místností, přístupných z chodby. V patře koncová část chodby pojata do obytné místnosti. Místnosti přízemí, chodba i schodiště mají valené výsečové klenby. Výjimkou je křížová klenba střední místnosti východního traktu, která je zopakována i v jediné klenuté místnosti 1. patra. Zachována je dlažba chodby v přízemí: opukové, nakoso kladené dlaždice; a v 1. patře keramické dlaždice z poč. 20. století. Obytné místnosti mají prkenné, resp. parketové podlahy. Na konci sz. traktu je dvouramenné schodiště do patra a na půdu. Krov patrně z 2. pol. 19. století. Objekt je pod sz. traktem podsklepen třemi valeně klenutými prostory.