Dům č.p. 414 postavený na přibližně obdélném půdorysu je situován na vyvýšeném terénu při západním nároží Klicperovy a Mlýnské ulice. Jedná se o patrový podsklepený objekt (díky svažitosti vystupuje suterén částečně nad úroveň terénu) s částečně zobytněným podkrovím. Zastřešení je řešeno sedlovými na sebe vzájemně kolmými nerovnoramennými střechami krytými plechem. Na jižní straně je střecha protažena až k přízemí a osazena výrazným hrázděným trojúhelným vikýřem s pěticí oken. K hlavní hmotě objektu je přisazena patrová nárožní přístavba zasahující část severní a východní fasády, ze které vyrůstá cylindrický schodišťový rizalit patra. Na východní fasádě je v přístavku situováno zádveří hlavního vstupu přístupné po předloženém žulovém schodišti s kovovým zábradlím, na severní fasádě vstup do suterénu. Nároží jižní a západní strany objektu se sdruženými okny se vstupem ze severní fasády a meziokenními stylizovanými sloupy na jižní fasádě sloužilo pravděpodobně jako zimní zahrada. Fasády s podezdívkou z haklíkového žulového zdiva přecházející v nárožní pilíře jsou pojednány ve dvou strukturách omítek. Omítka hrubé struktury vyplňuje plochu hlavního objektu, omítka hladké struktury se uplatňuje na vystupujících prvcích (včetně přístavku a rizalitu) a dekorativních geometrických prvcích. Okna jsou povětšinou špaletová dvou až čtyřkřídlová, sdružená s rovným i segmentovým zakončením. Jednotný výraz oken je daný jednak příčníkem zdobeným vlnovkou v horní třetině, dále pak klapačkou se žlábkováním a horními křídly dělenými na čtyři až osm tabulek. Nedílnou součástí fasády jsou mříže vyskytující se v několika tvarových variantách a dveře, především vstupní mají vysokou uměleckou úroveň s bohatou hlubokou reliéfní řezbou. Další dveře vedoucí do suterénu jsou prkenné, dveře zimní zahrady jsou přizpůsobeny členění oken. Dispoziční uspořádání odpovídá zvyklostem doby vzniku stavby. Důraz je kladen na vstupní schodišťovou halu sklenutou křížovými klenbami na středový pilíř. Z chodby přístup do jednotlivých místností. Z původního vybavení zůstala v přízemí dochována dlažba umýváren, vestavěná skříň a kuchyně se spížemi s obkladem stěn, teracem a torzem marmolea. Patro s klenutou halou přístupné po dřevěném schodišti je řešeno v obdobném duchu jako přízemí. V patře a podkroví jsou zachovány původní dveře včetně zárubní. V zahradě s monumentálním stromovím se při jižní hranici nachází torzo patrně hospodářského objektu, dále žulové zídky vyrovnávají prudce stoupající terén za objektem. Při severozápadní hranici pozemku je drobná kamenná stavbička, patrně grota. Dochovaná východní část původního oplocení na žulové podezdívce má železná geometricky pojatá pole mezi vyzděnými omítanými sloupky. Provoz mateřské školy přetrval až do roku 2005, utilitární stavební úpravy druhé poloviny 20. století zásadním způsobem stavbu nenarušily, měly spíše charakter lehce odstranitelných zásahů. Objekt je bez řádného využití a ochrany, což se odráží na jeho pozvolné degradaci.