Objekt dílen se nachází v jižní části města, v lokalitě Podháj, na jižní straně kralupského nádraží. Monumentální podélná budova, dostavovaná kontinuálně téměř sto let, stojí v místě, kde se Buštěhradská dráha (BEB) napojovala od západu na trať Státní severní dráhy (StEG). Objekt, orientovaný na ose východ – západ, má celkovou délku 187 m, z čehož historická část vybudovaná BEB má rozměry 144 x 16 m a mladší přístavba, postavená po zestátnění drah, je dlouhá 43 m. Funkčně sestává historická budova ze tří částí: západní sloužila jako administrativní zázemí dílen (podobně i prostory v patře), v části pod vodárnou a v navazujícím východním křídle byly dílny s kovárnou a na ně navazovala lokomotivní správkárna. Mladší východní přístavba s hrázděnou konstrukcí sloužila jako lokomotivní depo. Historický objekt je postaven ze smíšeného kamenocihelného zdiva. V nejstarší části je podíl kamene ve zdivu vyšší, správkárna má zdi téměř čistě cihlové. Celá budova je přízemní, halová, konstrukčně členěná jako podélný dvoutrakt se středovými sloupy. Převýšený objekt vodárny, tvořící střed nejstarší části, je patrový. Stavbu kryjí nízké sedlové střechy s hřebenem v podélném směru a nad vodárnou v příčném směru. Fasády pravidelně člení vysoká půlkruhově završená okna v lisenových rámech. Podélné průčelí patrové (kdysi střední) části je čtyřosé, její postranní křídla jsou šestiosá, západní přístavek je trojosý a převýšená východní přístavba správkárny je jedenáctiosá. Architektonické členění fasád se dochovalo především na jižní straně objektu. Na severním průčelí obráceném k trati byla většina oken snížena a půlkruhové záklenky jsou zabedněny. Dispozice západní administrativní části byla novodobě změněna dnes zčásti zbořenými příčkami. Dílny jsou halové, prosvětlené okny z obou stran. Vodárenská část je podélně dvoutraktová a v jejím přízemí je příčný průchod. Historické stropy v administrativní i vodárenské části a ve východním dílenském křídle jsou ploché rákosové. V západní části dílen je mladší železobetonový strop se středním podélným průvlakem a příčnými žebry. Vstup do patra vodárny vede po točitém kamenném schodišti elipsového půdorysu, umístěném v jihozápadním rohu patrové části vedle příčného průchodu. Pod objektem nebyly nalezeny větší sklepy (pouze nízká chodba pod průchodem a hluboká montážní šachta na východním konci historické správkárny). K severní fasádě vodárenské nástavby přiléhá velký zděný komín čtvercového půdorysu, šest menších tahových komínů je v bývalých dílnách. Krov nad vodárnou je mladší kleštinový, navazující křídla mají historický krov Ránkovy soustavy, s datací 1864. Západní přístavba má krov kleštinový, krov nad východní správkárnou je zřejmě stejné konstrukce (nyní zakryt podhledem). Střechy kryjí drážkové tašky. Mladší východní přístavbu depa tvoří dvě konstrukčně podobné části. Starší z nich je přístavek kryjící třetí kolej podél jižní strany správkárny (zde je v interiéru zachována původní štukově zdobená fasáda). Halový přístavek, tvořený pouze stěnou a vraty, má ocelovou rámovou konstrukci s cihlovými výplněmi a pultovou střechu krytou plechem. Východní depo má hrázděnou trámovou konstrukci s výplněmi z režných cihel a obdélnými okny v jednoduchých dřevěných rámech. Horní část stěn a štít jsou svisle bedněné. Interiér haly depa je jednoduchý, nečleněný. Do prostoru otevřený krov má dřevěnou příhradovou konstrukci. Střecha je plechová.