Dobčice ležící na okraji historického území Netolického újezdu je poprvé připomínána roku 1292. Jedná se o vrcholně středověkou kolonizační vesnici. Pravidelná zástavba obce je soustředěna kolem obdélné návsi situované na mírném svahu s pravidelnou parcelací plužiny. Stabilní katastr zaznamenává dvacet usedlostí, dle označení vesměs zděných. Menší usedlosti vznikly vysazením nových chalup od starších objektů. Jádro obce až na drobné úpravy zůstává nezměněno. Usedlosti představují převážně typ s trojstrannou zástavbou dvora, s hloubkovou orientací domu, resp. výminku v čele, na nějž navazují hospodářské objekty. Dvůr příčně uzavírá osnova historického jádra na středověkém základě s pravidelnou parcelací a kvalitní návesní prostor s působivým uspořádáním hmot usedlostí a průčelí s plošným dekorem.