Trať vlečky o standardním kolejovém rozchodu 1435 mm s betonovými pražci kladenými do štěrkového lože odbočuje výhybkou z koridorové trati 090 Praha-Děčín na lovosickém zhlaví železniční stanice Bohušovice nad Ohří. Velmi brzy se stáčí pravotočivým obloukem směrem k areálu bývalých Mrazíren, později Skladu zeleniny Severofrukt. Po kilometru a půl se trať na druhé výhybce dělila na dvě části – rovně pokračovala železniční vlečka do Terezína, doprava zahýbala průmyslová vlečka Zeleniny Terezín, která zde i končila. V celém tomto úseku byla trať v roce 1980 elektrifikována, betonové sloupy ze sloupárny Majdalena jsou dodnes po levé straně trati dochovány. V areálu bývalé Zeleniny dnes po obou kolejích ani po drážním tělese již není stopy – byly odstraněny při terénních úpravách areálu po odprohlášení vlečky v tomto úseku v roce 1988. Dochována je pouze vlečková brána do areálu podniku. Trať v celém tomto úseku byla vedena na mírném náspu. Za areálem trať úrovňově křížila státní silnici Litoměřice-Bohušovice nad Ohří. Přejezd dnes již není dochován. Dále trať vedla částečně v zářezu, částečně v náspu, a to až před bývalou centrální márnici, před níž v krátkém úseku úrovňově křížila dvojici místních komunikací. V místě druhého křížení, v těsném sousedství kolumbária, jsou dochovány původní kolejnice vyrobené v roce 1913 společností PEIG KLADNO, stejně tak jsou zde místo betonových pražců pražce dřevěné. Dále již pokračují novodobé kolejnice z produkce Třineckých železáren. Nad vodotečí protékající před Bohušovickou bránou je trať vedena v těsné blízkosti příjezdové komunikace, avšak nikoliv na společném mostním tělese, ale na valu, skrz který je vodoteč převedena propustkem.Za ním trať přímo v prostoru bývalé Bohušovické brány kříží příjezdovou komunikaci a dále vede při jejím levém okraji. Při severní straně bývalé Bohušovické brány, v místě, odkud z terezínského ghetta odjížděly vězeňské transporty se nachází třetí výhybka, která umožňovala větvení bývalé vlečky na dvě manipulační koleje pro objíždění soupravy lokomotivou (její rozvětvení a směřování k zadní straně Hamburských kasáren či podél Mysliveckých kasáren). Dochovaná část trati se ztrácí v prostoru před bývalou váhou. V této části jsou rovněž dochovány původní kolejnice z roku 1913, které dle prokreslení v povrchu místní komunikace zůstaly neodstraněny a zality asfaltovým betonem až k bývalému vážnímu domku.