dům

Katalogové číslo

1000136708

Kraj

Jihočeský kraj

Okres

České Budějovice

Obec

Týn nad Vltavou

Část obce

Týn nad Vltavou

Katastrální uzemí

Týn nad Vltavou

Adresa

• Týn nad Vltavou, náměstí Míru č.p. 37

Typ

měšťanský dům

Kategorie

objekt

Anotace

Dům "U Zlatého slunce" původně gotického založení, byl přestavěn v barokním a klasicistním slohu. Do roku 1825 zde býval hostinec. Cenný interiér včetně dispozice a konstrukcí (klenby, štuky. krov). Pod domem dochovány dvoupodlažní klenuté sklepy.

Historický vývoj

Dům historicky zvaný „U zlatého slunce“ pochází pravděpodobně z poloviny 16.století. V roce 1654 jej obývala Kateřina Ratajská, která zde měla hostinec a k tomu 50 strychů polí. V roce 1677 tu žila Maryana Doktoryusová, roku 1693 Václav Moučka, 1693 – 1696 vdova Lidmila Moučková, 1698 – 1700 Pavel Sauer, před rokem 1709 vlastnilo dům město Týn. V letech 1709 – 1727 zde žil hostinský a mydlář Jan Bittner bez živnosti hostinské, za to však obchodoval s dřevem a solí. Ročně dovezl po Vltavě do Prahy 300 – 400 beček soli a v samotném Týně prodal 10 beček a navíc doma pálil kořalku. Ke gruntu náleželo 48 strychů osetých polí a 5 strychů pustých, louka vydala ročně vůz sena a otavy. Ve dvoře hostinském „pohodlném“ byla sýpka na 150 strychů.V stáji choval 4 krávy, 4 jalovice a 6 ovcí. Roku 1756 zaměnil Jan Schmidthauer, šlechtic z Horního Valsee se souhlasem obce „dům Püttnerův“ za svůj deskový statek. Brzy nato přešel dům na Antonína Novotného a dne 9.září 1761 na Marii Annu ryt.Detztossi, roz.hraběnku de Pasague za 2638 zlatých. A právě v této době vznikl tesaný reliéf koruny umístěný na fasádě domu nad hlavním vjezdem. Roku 1763 zde již seděl Ondřej Skluzák, nedlouho potom Bartoloměj Skluzák, manžel Barbory. Roku 1769 byl pohřben v kryptě sv.Barbory a statku se ujal Jan Skluzák. V té době byla v domě pošta spravovaná Františkem Kunou, který zemřel roku 1771. Jan Skluzák zde hospodařil v dědictví s manželkou Alžbětou do roku 1796. Po její smrti se oženil s druhou ženou Alžbětou. Od 31.března 1810 držel dům za 3725 zlatých Vojtěch Pavlíček s manželkou Kateřinou. V roce 1825 jej postoupil za 2400 zlatých c.m. Josefu Schofkovi měšťanu a kupci z Bernartic. Tehdy se poprvé objevuje označení domu „U zlatého slunce“. 10 března 1851 koupil dům od Josefa Schofky za 6300 zlatých František Veselý, hostinský a řezník ze sousedního čp.38 narozený roku 1795. Roku 1860 získal pro svůj nový hostinec „U zlatého slunce“ právo na ubytování cizinců a vytvořil tu hlavní středisko společenského ruchu. Roku 1865 dům převzal syn Karel Weselý, od roku 1866 s manželkou Alžbětou. V letech 1909 – 1925 zde hospodařila Karlova dcera Ida Weselá, provdaná Weyderová, v letech 1925 – 1928 s Ervinem Weyderem. Složitý půdorys domu i jeho mohutné zdivo naznačují původ zřejmě ve středověku. Někdy po polovině 16.století v vznikla v jinak v blíže časově neurčitelné přestavbě charakteristická síťová klenba. Postupně objekt doplňován klenbami v baroku a zejména v klasicismu, kdy vznikly všechny plackové klenby a snad až po roce 1860 zděná pavlač. Ve východním traktu domu byla ještě v 80.letech 20.století polorozbořená nádvorní část obsahující sál s nástěnnými malbami. Pro značné poškození byla tato část domu nakonec stržena. Toto stržené křídlo bylo v jádru barokní, přestavěno na sklonku 18.století. Barokní dispozice s řadou kleneb v přízemí zůstala zachována i po řadě úprav. V patře se nacházel rozsáhlý, původem divadelní sál s výmalbou z konce 19.století. V roce 1845 zde bylo sehráno první české divadelní představení ve městě. V roce 1951 stav divadelního sálu ještě umožňoval jeho rekonstrukci.. hospodářské budovy a jejich klenby vyžadovaly opravu V roce 1952 návrhy na využití hospodářských budov velkostatkem Vysoký Hrádek pro hospodářské účely. V roce 1958 byla opravena průčelní fasáda domu. V roce 1959 byl nádvorní trakt ve špatném technickém stavu, část obvodové stěny byla vyboulena jako následek dlouhodobého zatékání, v průjezdu byl porušen strop, okenní rámy shnilé a poškozena krytina střechy. V roce 1994 byl podán návrh na restaurování nástěnné výmalby z 19.století. V roce 2001 byla dokončeno statické zajištění a započata celková rekonstrukce objektu.

Popis

Trojtraktový patrový dům se sedlovou střechou a mělčím prostředním traktem stojí v centru historického města na náměstí v severní frontě domů vedle zámku. Pod domem se nacházejí dvě podzemní patra. Některé původní dvorní objekty byly zbořeny. Na dvoře stojí bývalá stodola, která v současnosti slouží jako garáž. Zadní část dvora na východní straně ohraničuje kamenná zeď. Hladkou jižní fasádu v patře člení šest okenních os. Okna jsou dvoukřídlá dvojitá otvíravá dovnitř a ven s vnějšími křídly výškově dělenými na čtvrtiny osazenými v líci fasády. Šambrána je profilovaná s ušima. V přízemí přibližně ve středu průčelí jsou dřevěná vrata v kamenném portálu, nad portálem ve fasádě domovní znamení s korunkou. Vpravo od vrat dvojice oken s profilovanou šambránou. Vlevo dřevěné dvoukřídlé dveře v kamenném portálu s půlkruhovým nadpražím, nalevo od nich okno. V klenáku portálu monogram JS s datací 1826. Hlavní římsa je profilovaná. Sedlovou střechu s valbou na západní straně kryje pálená taška bobrovka kladená dvojitě. Na severní straně se nachází dvůr uzavřený ze tří stran domem, prostřední trakt – průjezd je v porovnání se zbývajícími trakty výrazně mělčí. Hladká fasáda středního traktu v patře ustupuje arkádou krytou předstupující střešní rovinou. V patře se nachází vlevo dřevěně prosklené dveře a vpravo okno s nadpražím ve tvaru stlačeného oblouku. V přízemí je vstup do průjezdu se segmentovým nadpražím, vpravo od něj okno. Severní štít východního traktu má hladkou fasádu. V přízemí je dvojice dřevěných vstupních dveří. Rampu kryje pultový přístřešek vynášený čtyřmi dřevěnými konsolami. Valbová střecha východního traktu je kryta pálenou taškou bobrovkou, na západní straně s dvojicí vikýřů – volských ok. Hlavní římsa jednoduše profilovaná. V západním průčelí východního traktu se v patře nachází 9 oken. Pět oken zleva má půlkruhové nadpraží, jsou dvojitá dřevěná dvoukřídlá otvíravá dovnitř a ven s křídly dělenými ve čtvrtinách výšky pásky. Čtyři okna vlevo mají rovné nadpraží, jsou dřevěná dvojitá otvíravá dovnitř a ven s křídly dělenými ve čtvrtinách výšky pásky. Vnější křídla všech oken lícují s fasádou. V přízemí jsou zleva dřevěná garážová vrata, dřevěné okno a dřevěné dvoukřídlé dveře. Mezi třetí a čtvrtou okenní osou zleva stojí zděný opěrný pilíř, ubíhající a nahoře krytý kamennou deskou se sklonem od líce fasády. Ve čtvrté okenní ose se v přízemí nachází okno, pod pátou dřevěné dveře osazené v kamenném portálu s rovným nadpražím. V šesté ose se nachází otvor s nadpražím tvaru stlačeného oblouku s dřevěnou prosklenou výplní, v ose jednokřídlé dveře, po stranách se zvýšeným parapetem krytým kamennou deskou. V osmé a deváté ose se nachází dřevěná dvojitá dvoukřídlá okna otvíravá ven a dovnitř s křídly dělenými ve třetinách výšky pásky. V severním průčelí západního traktu se nachází v přízemí dvě slepé arkády s půlkruhovým klenutím. Vlevo s okenním otvorem, vpravo se studnou s kovanou krycí mříží.Arkádu v patře nesou tři dřevěné konsoly. Vstup na arkádu umožňují dřevěné prosklené dveře. Podlaha arkády je dřevěná, její prostor kryje pultová stříška s taškou bobrovkou, jejíž konstrukci nesou dřevěné sloupky a konzoly. Ve východním průčelí západního traktu jsou v přízemí tři slepé arkády klenuté segmentově, Krajní jsou s dveřmi, v prostřední se nachází okno. Vpravo od arkád pod schodištěm dřevěné vstupní dveře se segmentovým nadpražím. Na zděnou arkádu v patře se vstupuje schodištěm na severní straně. Podlahu arkády včetně schodišťových stupňů kryje keramická dlažba. Zděné zábradlí arkády kryje dřevěná deska. Zastřešení je pokračováním roviny sedlové střechy traktu. Okna ve fasádě v patře jsou dřevěná dvojitá dvoukřídlá otvíravá ven a dovnitř s vnějšími křídly v líci fasády, křídla jsou ve čtvrtinách výšky dělena pásky. Dveře mezi okny jsou dřevěné prosklené. Na západní straně západního traktu se v soutce nachází prampouchy. Ve fasádě jsou v patře tři okna. Na severní straně vnitřní dvůr uzavírá plot se zděnými pilíři, mezi kterými je vyzděna nízká zídka. v době provádění reidentifikace byl plot nedokončený.

Lichoběžníkový dvůr se štěrkovým násypem je přístupný od jihu průjezdem domu, nebo od východu komunikací z Jiráskovy ulice za sousedním domem. čp.38. Na severní straně dvora bylo v době reidentifikaci započato se stavbou plotu se zděnými, bobrovkami krytými pilířky.

Popis památkové hodnoty

Památková ochrana se vztahuje na celý areál. Tato stavba tak plně odpovídá pojetí kulturní památky podle zákona č. 20/1987 Sb. § 2, o státní památkové péči. Objekt historicko-architektonicky zásadního významu, určeného jak vnějším zjevem, tak i klenutými prostory. Pod objektem se nalézají dvoupodlažní klenuté sklepy s důmyslným systémem odvodnění a odvětrání. Klenuté podzemní prostory dokládají stavební vývoj domu. Velice hodnotné stavební konstrukce nalézáme především v přízemí domu, kde se nacházejí valené klenby s výsečemi a místnost v JV koutu domu s valenou klenbou s výsečemi na jejíž ploše byl užit zdobný motiv vytažený štukovými hřebínky.