Dům bytové kultury tvoří střed lokálního městského centra nad stanicí metra Budějovická, nazývaného mezi lety 1941 až 1983 Budějovické náměstí. Robustní hmotu budovy pokrývá kortenový plech české výroby „Atmofix“, který jí dodává výraz typický pro tvorbu Machoninových. Vnitřní uspořádání se promítá do skulpturálně formovaného exteriéru. V nejvyšším patře navazují na zkosenou střechu zaoblené tvary nástavby, jednolitou plochu fasády z předrezavělé oceli narušují lehce vystouplá pásová okna s červenými rámy a tři výrazné brutalistní betonové válce schodišť, v různé úrovni vystupující z hmoty stavby. Vstupy do budovy vedou jak ze snížené pasáže s vestibulem metra, tak z teras přístupných z přilehlých parkovišť ve výšce ulice Antala Staška. První dvě patra sloužila dřív především zázemí, různým službám a občerstvení. Hlavní nákupní prostor začínal ve třetím patře, kde se otevíral ústřední prostor vysoké haly s eskalátory. Ta dodnes dělí budovu na dvě části posunuté vůči sobě o polovinu patra. Velkoryse pojatý prostor umožňuje snadnou orientaci a plynulý pohyb zákazníků. Díky výjimečné prostorové koncepci a zvlněnému červeně mořenému podhledu jde o výtvarně působivý celek. Původně měly bočnice eskalátorů i zábradlí pater stejnou barvu jako strop a v celém jednotně upraveném interiéru převládala sytě červená barva v kombinaci s tmavě zelenou. Stejně jako v případně dalších realizací Věry Machoninové doplňoval pečlivě promyšlený interiér také nábytek podle jejích návrhů.